Výsledky hledání míst

Společnost Činěveské historie uchovává a obnovuje památku cukrovarské úzkorozchodné řepařské drážky, která byla v provozu v letech 1902-1950 a do Činěvsi dovedena r. 1920. Obnovený úsek drážky s ukázkou kolejí a informačním panelem je u výjezdu silnice II/330 z obce na silnici I/32.

Hrad vznikl v 1. polovině 13. století. Dvě praskliny ve vnitřní ploše vedly k jeho opuštění. V 19. až 20. století hradní areál výrazně poškozen těžbou opuky.

Stopy dle nálezů po zaniklé vsi ze 13. stol u křižovatky cest Losiná Nebílovy a Chválenice a Nebílovský Borek . Ve 14. stol zde vznikla tvrz po které je dodnes patrné tvrziště. Později byl k tvrzi přistavěn dvůr. V letech 1534 1555 a 1562 je několikrát zmiňována ves Džbánek, ale už jako pustá.

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Skromné zbytky kdysi nejmohutnějšího slezského hradu z 13. století postaveného biskupy na ochranu osad. Pobořen v r. 1467 biskupem Joštem. Romantické přestavba na počátku 20. stol. ztroskotala kvůli nedostatku financí

Eduardova skála je žulový útvar tyčící se východně od kostela v Malém Háji, ale již v katastru Boleboře. Tvoří jej dvojslídá až biotitická kataklastická dvojslídá žula. Na vrcholu stojí triangulační sloup. Je odtud dobrý výhled na Krušné hory.

Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.

Lokalita zaniklého hradu z 12. století s výraznými terasami a stupňovými náspy. Pravděpodobně až po zániku sídla zde před r. 1160 vznikl románský kostel, jenž mohl mít ve středověku i obrannou funkci.

Zřícenina kdysi románského hradu z konce 12. století, přestavěného a rozšířeného goticky ve 13.-14. století. K úpadku došlo v polovině 16. století, kdy přestal sloužit jako sídlo. Ve 2. polovině 17. století již byl zřejmě zříceninou.

Eiffelova věž je ocelová věž v Paříži, v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930, kdy byl dostavěn Chrysler Building, byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů.

Einmannbunker je protiletecký kryt vyráběný v letech 1939–45 firmou Dyckerhoff und Widmann K.G., Betonwerke Cossebaude k ochraně strážných při leteckých náletech. Spolu s prvorepublikovým tzv. řopíkem je nejpočetnějším fortifikačním objektem u nás.

Zámek nechal vybudovat v letech 1563–1584 král Filip II. Většinou renesanční budovy ze šedé žuly kolem 16 nádvoří. Obdélníkový půdorys s věžemi. Hrobka španělských králů z rodu Habsburků, později i Bourbonů. V komplexu stojí bazilika. Palác zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Eliščin pramen navrtán roku 1910. Původní pramen na lázeňské kolonádě. Tryská v měděné váze do skleněné půlkoule, umístěné na žulovém osmistěnu zastřešeném baldachýnovou stříškou. Složitá plechová baldachýnová střecha z měděného plechu. Jedná se o umělecké dílo.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1170. Význ. rod Emmerbergů vymřel r. 1455, hrad byl již r. 1384 pronajmut Ludwigu von Eckartsau. Majitelé hradu se často střídali - mj. rod Wolfenreut (kolem r. 1430), Teufel, Brassican, Spaur (kolem roku 1500), Heussenstein (od roku 1706). Hrad byl obýván do r. 1760.

Empírová kašna s postavou ženy se džbánem z roku 1829, která nahradila starší. V minulosti napájena vodovodem, zmínka roku 1566.