dominikánský klášter

Necelé dva roky po vítězné bitvě byla zahájena stavba kostela Panny Marie Vítězné a kláštera řádu dominikánů. Současně vzniklá osada dostala jméno Batalha, v portugalštině „Bitva“ a svým jménem připomíná okolnosti vzniku kláštera a obce. Výstavba kláštera do dnešní podoby trvala více než století, od roku 1386 až do roku 1517. Zachycuje tak vývoj portugalské gotiky od její vrcholné fáze až k manuelskému stylu v pozdní gotice. Manuelský styl nazvaný dle krále Manuela I. kombinuje formu pozdní gotiky s možnými vlivy i ze středoevropského prostoru a prvky renesance i maurské architektury. V letech 1402 až 1438 pokračovala stavba pod vedením stavitelů, kteří pocházeli z Francie a Anglie. Byla uzavřena klenba kostela, vznikl hlavní portál chrámu a byla postavena kaple zakladatelů, mauzoleum královské dynastie Aviz. Stojí zde sarkofág zakladatelů kláštera zdobený reliéfy královských manželů Jana I. a jeho manželky Filipy z Lancasteru; je tu pohřben i jejich syn, princ Jindřich Mořeplavec. Také byla zahájena stavba tzv. Nedokončených kaplí pro krále Eduarda I., která se měla stát mauzoleem jeho rodiny. Výstavba této kaple byla zpomalena během vlády Manuela I., neboť tento král dal přednost vybudování nového královského mauzolea na předměstí Lisabonu, kde je i pohřben. V Nedokončené kapli vznikl velkolepě zdobený portál. O výstavbu v této kapli se zasloužila Manuelova sestra, královna Eleonora, která zde nechala vybudovat pohřební kapli pro svého manžela, krále Jana II., a předčasně zemřelého syna Alfonse. V roce 1755 kostel a klášter poškodilo zemětřesení. Ale daleko větší škody způsobila napoleonská vojska, která v letech 1810 až 1811 objekt vyplenila a vypálila. Komplex zůstal opuštěn a postupně se rozpadal. Teprve král Ferdinand II. Portugalský v roce 1840 rozhodl o restauraci, která trvala až do 20. století. V roce 1907 byl kostel s klášterem prohlášen za národní památku a v roce 1983 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO..