Výsledky hledání míst

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného před rokem 1250 Markvartici. Za majitelů Bibrštejnů od 16. století hrad pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. Části zdiva rozvezeny na stavby vesnic v okolí.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Pozůstatky loveckého zámečku postaveného roku 1819 Kryštofem Vidršpergárem z Vidršperka na místě bývalého dvora. Od roku 1852 v majetku Coudenhoveů. Po roce 1945 jej využívala pohraniční stráž, postupně chátrá, dnes se z něj zachovaly jen obvodové zdi.

Převáděcí tunel, dlouhý 1 200 m (Dieterova štola), spojuje horní tok Novodomského potoka s údolím Chomutovky a slouží k odklonění přebytečné vody z horských rašelinišť.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Objekt byl založen r. 1888 Carlem Meltzerem a vyniká věžovitou, novogotickou stavbou, přisazenou k jižní straně, která sloužila jako zkušebna a vzorkovna vitrají. Využíváno do r. 1945. V 60. letech převzal budovu podnik Crystalex. Dnes stavba chátrá.

Transformátorová stanice u Střelnice byla vybudována v roce 1908. Převáděla napětí 3x 5000 V na 3x 220 V, vybavena byla měřicím panelem, vypínači a pojistkami. Sloužila do 50. let 20. století, kdy byla zrušena. Tato stanice je jediná z pěti kadaňských trafostanic tohoto druhu, která se dochovala.

Ditrichův mlýn čp. 27 stával na severním okraji Rančířova při říčce Jihlávce. Podle dostupných údajů zde postupně fungoval hamr a pila, podle historických map také mlýn. Doložena jsou jména majitelů Jan Ditrich (hamr) a Jan Wastl (pila). Objekt zanikl při rozšiřování vojenského výcvikového prostoru.

Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Buližníkový skalní masiv v údolí Divoké Šárky na okraji Prahy v meandru Šáreckého potoka. Na konci ostrohu je skalní pyramida Koruna Šárky. Jméno Dívčí skok je z pověsti o Dívčí válce. Právě zde proradná Šárka ukončila svůj život. Ostroh je volně přístupný neznačenou pěšinou.

Průzkum lokality s výraznou terénní vyvýšeninou prokázal existenci středověkého feudálního sídla typu motte z povelkomoravského období z 11.-13. stol. Areál s obytnou dřevěnou věží obepínal val a příkop. Archeologická lokalita je národní kulturní památkou Slovenska.