Výsledky hledání míst

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Zaniklý, zřejmě lovecký zámeček s ne zcela objasněnými dějinami, jenž se poprvé objevuje na mapě I. josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768. Dnes je areál v katastrálních mapách veden jako zbořeniště.

Impozantní barokní chrám nedaleko centra Frýdku. Od pol. 17. stol. se zde k soše P. Marie konaly poutě. Později nad sochou vztyčena kaple. V l. 1740-59 vystavěn kostel dle projektu B. Wittnera. R. 1777 dokončeny věže. Od r. 2001 basilika minor.

Terénní pozůstatky pravděpodobného tvrziště podloženého nálezy středověké keramiky z 14. až 16. století. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji obce, při hraně bývalé říční terasy.

Pahorek tvrze se sklepem v jižní části vsi. Už r. 1318 se udává zeman Petr z Bašněvsi. Písemně je tvrz doložena od r. 1499 v majetku Jana Krupého z Pobluze. Při prodeji Vojtěcha z Pernštejna Zikmundovi ze Smiřic r. 1542, uvádí se tvrz jako pustá.

Kamenný most pro pěší z let 1850–1 přes skalní průrvy mezi skaliskem se zbytky hradu Neurathen a hlavním pravobřežním masivem nad Labem. Nejfrekventovanější výletní místo v Saském Švýcarsku.

Zcela zaniklé tvrziště, o jehož vzniku lze podle historických události uvažovat někdy ve 2. čtvrtině 14. stol., snad i dříve. V této době patřil Batelov pánům z Lipé. V r. 1626 při odprodeji batelovského zboží potomkem Augustýna Macka z Čížova se píše o dvou tvrzích, z nichž jedna je již dávno pustá.

Baťův kanál byl vybudován v l. 1935–1938 jako nová dopravní trasa spojující Otrokovice (býv. Baťov) a Rohatec. Je dlouhý 50 km, celkem je na něm 14 plavebních komor a výškový rozdíl je 18 m. Zčásti vede korytem řeky Moravy. Nákladní lodě byly taženy motorovými remorkéry, koňskými potahy či traktory.

Hrad asi stával na nevysokém ostrohu na jižním konci města. První písemný doklad o hradu je z r. 1334. Hrad vystavěl nejspíš Bavor III. ze Strakonic. Hrad byl patrně již ve druhé pol.14. st.opuštěn a zanikl, takže po něm nejsou žádné stopy.

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Nejdůležitější památka města je bazilika della Santa Casa a Loretánská chýše. Bazilika vystavěna v roce 1469. Svatá chýše je z roku 1509. Jádro Svaté chýše představuje obdélná stavba se třemi stěnami z pískovcového zdiva obloženého mramorem.

Původní kaplička ze 13.st. V 16.st.vystavěna nová kaple. R.1658 doplněna o boční o kaple. Po r.1700 barokní přestavba.V l.1745–1751 rozšíření mariánského kostela do dnešní podoby. V roce 1903 kostel opraven, papežem Piem X. povýšen na baziliku minor.

Trojlodní halový cihlový gotický kostel římskokatolické církve. Založen kolem r. 1389. Stavba trvala přibližně 110 let. Vysvěcen r. 1500. Na stavbě se podílel mistr Jan z Českého Krumlova. Nejvyšší cihlová kostelní věž světa, 130,6 m. Od roku 2001 bazilika minor.