Výsledky hledání míst

Letohrádek Babylon v podobě romantické umělé zříceniny nechala v letech 1909-1911 postavit jako své letní sídlo Natálie Oldenburgová. Po její smrti v r. 1937 začal chátrat a za 2. světové války byl vykraden.

Opevněný čtyřkřídlý renesanční zámek nechali v letech 1695-1697 vybudovat Berčéniové na místě starší stavby. Později byl barokně upraven. Posledním soukromým majitelem byl hrabě Otto Walterskirchen. V současnosti slouží jako školicí středisko státní správy.

Zřícenina strážního hradu, prvně zmiň. r. 1276. R. 1299 hrad dobyl M. Čák Trenčianský. R. 1392 hrad darován králem Ctiborovi I. z Beckova, r. 1436 Michalovi Orságovi. R. 1602 koupen Františkem Nádašdy. Jeho vnuk František zde provedl v obd. 1664–70 rozsáhlé úpravy. R. 1670 hrad dobyt a vypleněn.

Zámek (kaštieľ) si v r. 1668 nechal postavit původem chorvatský šlechtic Mikuláš Draškovič. Na počátku 18. stol. jej získali a rozšířili Forgáčové. Dalšími majiteli byli Čenkayové. Poté zchátralá budova přešla do vlastnictví státu. Dnes muzeum.

Zámek Nádašdyovců, lidově zámek Báthoryčky. V r. 1602 jej získal František Nádašdy, manžel A. Báthoryové. R.1662 vyhořel, jako poslední majitel se uvádí statkář Springer v 18.st., zámek už byl neobyvatelný. Zachovala se jen dlouhá zeď a pozůstatek bašty. Zbytek je zastavěn rodinnými domky.

Országhův zámek je jeden ze tří zámků v Čachticích. Zachovala se obvodová zeď s okrouhlou baštou, viditelně však místy dostavovaná a zarovnaná. Zbytek zdi se dvěma otvory po oknech se zachoval dodnes. O zámku nejsou podle literatury známé bližší údaje ani o jeho historii, ani o jeho podobě.

Kúrii (skromnější sídlo šlechty) nechal vybudovat počátkem 17. stol. Juraj III. Druget z Humenného, manžel Kataríny Nádašdyové, která byla dcerou Alžběty Nádašdyové (rozené Báthoryové). Později sídlo přešlo do majetku rodu Andrásy (Andrášiovcov) a poté Jesenských (Jesenskovcov).

Čachtické katakomby začaly vznikat někdy počátkem 16. století. Z důvodu ochrany před tureckými nájezdy z původních vinných sklepů obyvatelé vybudovali několikakilometrový systém chodeb. Časem přestaly být využívány a z velké části došlo k jejich zasypání odpadem.

Vápencové bradlo nad obcí Červený Kameň v CHKO Biele Karpaty. Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1969. Vápenec je načervenalé barvy. Přístupno po naučné stezce s výhledy do okolí.

Dnes skromné zbytky zdí nevelkého hradu neznámého jména a stáří, který zabíral vrchol skalnatého kopce nad obcí Čierna Lehota. I když chybí historické zprávy, o životě na hradě v 13.-14. století vypovídají nalezené úlomky keramiky.

Čierny Vrch (997 m n. m.) je třetím nejvyšším vrcholem pohoří Nitrické vrchy. Na vrcholku je oplocený dřevěný kříž a vyhlídkový přístřešek, od něhož se otvírají nádherné výhledy do širého okolí.

Zřejmě opevněný pozdně renesanční kaštěl (zámek) nechali před rokem 1685 vybudovat Ujfalušiové (Ujfalussyovci). V 2. polovině 18. stol. byl značně poškozen a v polovině 19. stol. zrušeno poschodí. Počátkem 20. století přebudován na byty a dnes připomíná spíše řadu domů.

Renesanční kaštěl (zámek) nechali kolem r. 1610 vybudovat Ujfalušiové (Ujfalussyovci). V 30. letech 19. století byl empírově upraven. Později sloužil jako byty. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Gotický kaštěl (tvrz) nechali koncem 14. století vybudovat Diviacští. V r. 1586 byla tvrz renesančně rozšířena a postupně přestavěna na zámek. Od 16. do konce 19. století patřil Rudnayům. V 2. pol. 20. stol. sloužil jako sklad muzea a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Průzkum lokality s výraznou terénní vyvýšeninou prokázal existenci středověkého feudálního sídla typu motte z povelkomoravského období z 11.-13. stol. Areál s obytnou dřevěnou věží obepínal val a příkop. Archeologická lokalita je národní kulturní památkou Slovenska.