Výsledky hledání míst

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.

Opuštěný lom v křídovém masivu. V lomové stěně lze najít množství druhohorních zkamenělin organismů, které žily v mělkém teplém moři před 63 - 97 miliony let. Lom postupně vyplňuje místní skládka.

Hrádek ze 14. st na malé ostrožně z vých. chráněné příkopem, byl majetkem pánů z Dornštejna. Poté jej vlastnil do r. 1418 Jindřich Kolman z Křikavy. Koncem 15. st. byl již pustý. Dnes zbyly zříceniny hranolové věže a několik zdí.

Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Sládkova lesní studánka, která byla inspirací ke vzniku populární básně, se nachází v hlubokých zbirožských lesích na pozemcích Ing. Jerome Colloredo Mansfelda. U zastřešené studánky stojí od r. 2012 pamětní kámen a text básně.

Bývalá sklářská osada z 18. a 19. stol. Skelná huť po požáru r. 1887 opuštěna. Býv. panský dům vyhořel r. 1938. V jediném zachovaném objektu zvaném Liščí bouda zřízen Památník sklářství, pobočka Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Areál se hřbitovem chráněn jako kulturní památka ČR.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Rozlehlý gotický hrad, původně lovecký hrad Přemyslovců, přestavěný na konci 15. stol. pro Vladislava Jagellonského. V 16. stol. vězení. R. 1643 vyhořel, na přelomu 19. a 20. stol. rekonstruován pro Fürstenberky.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.

Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.