Výsledky hledání míst

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.

Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.

Altán ve středu šesti průseků bývalé obory založené kolem roku 1750 táhnoucí se od vrchu Aglaia až k Mokrovratům. Místo bylo využíváno panovníky, kteří zde měli neprodejné právo k lovu.

Pravděpodobně hraniční kámen jedné z králováckých rychet. Králováci byli osobně svobodní osadníci v okrajových územích šumavských hvozdů, kteří za strážení hranice Čech požívali až do roku 1848 proti běžným poddaným řady výsad.

Nová celodřevěná rozhledna 22 m vysoká, postavená v r. 2006 na Královci u Valašských Klobouk v krajině Bílých Karpat. Dostupná jak pěšky i autem a poskytující nádherný rozhled na okolní panoramata Bílých Karpat.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Na místě několika starších dřevěných věží byla postavena podle projektu architekta Hemmricha roku 1907 dnešní kamenná rozhledna. K ní byla přiložena roku 1936 současná chata.

Královský kámen je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899.

Královský rybník založen v 16. stol. jako součást kaskády rybníků. Zdroj vody pro doly v Rudolfovském rudném revíru. Voda byla důležitá pro pohon vratidel, žentourů a stoup k vytahování a propírání rudy a k odčerpávání spodní vody. Na hrázi památník Martina Stáhalíka a socha sv. Jana Nepomuckého.

Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.

Zámek byl vystavěn r. 1585 Janem mladším z Lobkovic na místě tvrze z 15. stol. a od r. 1594 byl využíván jako lovecký zámek. Na přelomu 17.–18.stol. byl přestavěn do dnešní podoby. V současnosti se zde konají zejména rockové koncerty atp.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.

Vyhlídka nad Znojemskou přehradou. R. 1892 zde stával dřevěný altán, vybudovaný Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu. Zanikl koncem I. světové války. R. 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko původního místa nový altán v jeho dnešní podobě.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.