Výsledky hledání míst

Hospodářský dvůr původně ze 14. století. Od poloviny 16. století do 70. let 20. století stála v jeho západní části renesanční tvrz, přestavěná barokně po roce 1775. Severně od dvora novobarokní obytná budova statku.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.

Barokní lázeňský zámeček z l. 1716-1720 podle P. I. Bayera pro Adama Frant. ze Schwarzenbergu. V l. 1761-1770 přistavěno východní křídlo a r. 1765 samostatně stojící tzv. Židovna. V 19. stol. parkově upraveno okolí (tzv. Adolfův háj). V l. 1995-1996 prodlouženo pravé křídlo. Nyní domov seniorů.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu dal zbourat starou tvrz a na jejím místě postavil r. 1770 barokní zámek. Pak majetek továrníka Jana Münzberga a od roku 1925 František Weinhardt, v jehož vlastnictví zámek byl až do roku 1954.

V roce 1767 získal Tučapy v dražbě Vavřinec z Escherichu a přestavěl původní tvrz z pol. 16. století na zámek. Později klasicistně a romanticky upraven. Jednopatrová budova o dvou křídlech se třemi nárožními věžičkami, malý park.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně připomínané r. 1489. R. 1750 dal tvrz Jan Michal Althan přestavět na zámek. Po r. 1923 v majetku A. Bauera sloužil jako hospodářská budova, po r. 1950 byl v majetku JZD (kanceláře a byty). R. 2009 byl koupen L. Nerušilovou s úmyslem vybudovat zde dům pro seniory.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.

František Josef Šlik r.1737 přestavěl starou tvrz na barokní zámek. Po r.1780 Václav z Klebersberku provedl úpravy. Další úpravy v r.1924, barokní ráz zachován na průčelí.

Zaniklá tvrz pánů z Libosvár v jižní části obce v místech a okolí statku čp. 29. Ves s tvrzí vznikla koncem 13. stol. Naposledy se zmiňuje r. 1510. Po připojení obce k panství Bystřice tvrz zanikla. Poslední náznaky valů byly setřeny v r. 1975.

Renesanční hospodářský dvůr s obytnou částí – tvrzí, později nazývanou zámek, byl založen ve 2. pol. 16. stol. za Gyntera z Bynu (Güntera z Bünau). Renesanční dvoukřídlý zámek s věží tvoří severozápadní část poplužního dvora. Od léta 2016 po obnově zpřístupněn veřejnosti.

Barokní zámek postavil r.1690 Václav Malovec z Malovic. V r.1767 se uvádí, že zámek je kamenný a má 7 pokojů. Po požáru r.1801 nebyl plně obnoven. Sloužil hospodářským potřebám. Dnes je v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.