Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.

Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.

Již r. 1366 v obci stávala tvrz, roku 1677 již není zmiňována. Na jejím místě na konci 18. století vystavěna jako obydlí pro správce a úředníky lichtenštejnského kosteleckého panství jednopatrová obdélná budova krytá valbovou střechou s věžičkou. Podle tradice kdesi v zahradě pohřben Prokop Holý.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

Panský dům č. p. 13 vznikl zřejmě přestavbou starší budovy v 1. třetině 19. stol. jako obydlí pro zaměstnance zámku. V poslední třetině 20. stol. upraven. V současnosti je památkově chráněn a slouží jako Základní umělecká škola.

Renesanční Panský dům je prvně zmiňován již v r. 1570, kdy jej získalo město. V r. 1660 dům od města získal rod Kouniců. Kromě pivovaru sloužil také vojenskému velitelství, notářství a až do 20. let 20. století i jako kanceláře velkostatku.

Sídlo správy bavorovského panství bylo postaveno snad koncem rožmberské vlády (před rokem 1593) jako účelový objekt kolem dvora. Hlavní budova, obrácená do náměstí, získala svou podobu za Eggenbergů. Po roce 2007 areál důkladně obnoven, slouží kulturním potřebám města.

Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.

Dům v severovýchodním koutě toužimského náměstí nechal postavit správce panství Anton Steinbach z Kranichsteinu ve 40. letech 17. stol. Po roce 1665 prodán a rozdělen. Na sousední dům 53 byly po zboření Horní brány přeneseny hodiny a reliéfní erb.

Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.

Panský dům je patrová budova obdélného půdorysu pod valbovou střechou, postavená v 1. polovině 19. století. Stojí na severozápadní straně vsi a zámeckého areálu nedaleko ohradní zdi. Společně se zámkem a parkem je památkově chráněn od r. 1958.

Bývalý šternberský honosný dům ze 17. století na území městské památkové zóny. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky a festony. Dnes restaurace a penzion.

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Empírový dvůr vznikl ve 20. letech 19. století přestavbou staršího areálu. Je posledním pozůstatkem vsí Velké a Malé Korce, připomínaných ve 13. století a zaniklých pravděpodobně za třicetileté války.

Panský dvůr ve Vyšínku založil roku 1739 hrabě Filip Josef Kinský. Na vstupním portálu sýpky znak Kinských. V roce 1950 součást Státního statku Zlonice. Stavby na severní hranici dvora v osmdesátých letech zbořeny. Sýpka, stáje a stodola prohlášeny v roce 2003 kulturní památkou.