Výsledky hledání míst

Původně románský kostel z poslední třetiny 12. století byl přestavován goticky (kaple sv. Barbory a věž) a barokně (1747, zejména hřbitovní brána a vnitřní zařízení). Unikátně dochovaný gotický krov. Rozsáhlá rekonstrukce 2001 - 2005.

Dřevěný kostel ze 14. stol. zanikl koncem 16. stol. Nahrazen barokním dřevěným kostelem. V letech 1722-1727 vystavěn nový zděný podle projektu Ignáce Kiliána Dientzenhofera. V těsném sousedství stojí původní barokní fara.

Kostel původem ze 13. století, přestavěn v 15. a 16. stol., opravován po požárech v 16, 18. a 19. stol. Obdélná stavba s hranolovou věží od západu, dvojicí kaplí a sakristií od severu.

Jeden z mnoha kostelů raně středověké sídelní aglomerace se stal po vysazení hrazeného města jeho farním. Po mnoha přestavbách a významném prodloužení k západu dnes trojlodní basilika s několika kaplemi.

Raně gotický kostel vystavěný řádem křížovníků v druhé pol. 13. stol. Úpravami prošel r. 1693 a především pak r. 1889 podle návrhu architekta A. Barvitia.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Barokní kostel římskokatolické církve byl postaven na místě pův. gotického kostelíka v letech 1780–1783 mistrem J. Cikanem z Bud. Kostel má cenný původní krov z r. 1782. R 1980 havarijní stav kostela, od r. 2001 v rekonstrukci. Zajímavostí jsou rokokové lavice. R. 2007 vysvěcen nový zvon.

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

Pozdně barokní kostel nahradil v letech 1783–86 starší hrázděnou svatyni, ke které byla v letech 1746–48 přistavěna spodní část dochované velké věže. Ta byla opravována po požáru 1827 a výrazně zvýšena roku 1912. Vnitřní zařízení pochází převážně z doby stavby dnešního kostela.

Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.

Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Původně románský kostel z konce 12. stol., zachovala se věž s dvojitými okénky a obvodové zdivo lodi. V r. 1866 loď prodloužena a opatřena novou apsidou. Vybavení převážně barokní a rokokové. Hlavní oltář kol. r. 1700 z kostela sv. Jakuba v Praze.

Kostel z 1. pol. 14. století, původně ve stylu cisterciácké gotiky. Jeho stavbu ovlivnila přítomnost cisterciáků v Klášteře u Nepomuku. V letech 1606–07 proběhla úprava, ze které se dochoval portál do sakristie. Patro věže bylo přistaveno v baroku. Nástropní malba sv. Kryštofa z pol. 15. stol.

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.