Výsledky hledání míst

Pozůstatky po hradu, který vznikl před r. 1333. R. 1421 připojen ke Kumburku. Důsledkem toho rychle pustl. Dochováno dobře čitelné lichoběžné jádro, před ním předhradí, celý hrad obklopen mohutným příkopem a valem.

Skromné pozůstatky po hradu. Podle nálezů existoval ve 2. pol. 13. st., zanikl snad během 14. st. Dochován zlomek hradeb a torzo objektu neznámého účelu. Ze zbytků zdiva postavena r. 1699 na vrcholu dosud stojící zvonice.

Nevýrazné zbytky tvrze postavené v pol. 15. století snad Hynkem Čertem z Olešnice, krátce poté zanikla. Dochována pouze západní hrana tvrziště, zbytek narušen stavbou železnice.

Zříceniny hradu zvaného Ketkovský hrad. Založen údajně ve 13., spíše však až v pol. 14. st., kdy patřil pánům z Lipé. Okolo r. 1440 obsazen rakouskými lapky, r. 1442 dobyt vojskem královských měst a rozbořen.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Původně osada chudých kameníků s osmi domky a mlýnem na potoce Ležák. Nevýznamná vesnice vešla v paměť po její likvidaci K. H. Frankem se souhlasem A. Hitlera. Muži byli zavražděni, ženy a děti odvlečeny. Obec byla vypálena a srovnána se zemí.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota

Původní renesanční tvrz, která dnes tvoří jihozápadní trakt osmibokého barokního dvora, stojí na západním konci Lhotic.

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Barokní zámeček v přelomu 17. a 18. stol, sna v místě staršího sídla. První zprávy z r. 1374 (majitelem Racek). R. 1823 Lhotka koupena knížetem Alfredem Windischgrätzem a přiřazena k tachovskému panství. V areálu impozantní špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes je budova značně zchátralá.

Ocelová rozhledna postavená v roce 2006 je typizovanou konstrukcí mobilního operátora o výšce 45 m. Ochoz rozhledny ve výši 24 m je přístupný od května 2007.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.