Výsledky hledání míst

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel v Nové Vsi u Kolína vznikl zřejmě počátkem 14. století jako gotická stavba (připomínán 1352). Roku 1835 nahradila původní loď nová, 1886 celková novorománská přestavba. Z původní stavby dochován presbytář a spodní část mohutné chórové věže.

Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.

Románsko-gotický kostel z 13. st., rozšířen ve 14. st., poškozen za husitských válek, upraven v l. 1545, 1599 a ve 2. pol. 18. st. Orientovaný s hranolovou věží, obdélnou lodí, žebrově klenutými pětibokými závěrem a sakristií. Zdobené sanktuarium, náhrobníky, portály.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Kostel sv. Václava v Olešnici u Trhových Svinů vznikl v letech 1786–1787 přestavbou zámeckého pivovaru. Věž byla přistavěna v roce 1887. Stavebně je napojen na objekt zámku. V posledních letech probíhá jeho rekonstrukce.

Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Původně jednolodní orientovaný románský tribunový kostel z druhé pol. 13. století. Na poč. 18. století nové kněžiště, zvýšeny zdi lodi, proražena nová okna a vchod v podvěží. V roce 1745 byla zvýšena věž a byla v ní zazděna sdružená románská okna, znovu odkrytá při opravě v 50. letech 20. stol.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

Kostel doložen již r. 1350, r. 1583 provedena přestavba. Interiér kostela z doby rokoka, na rokokovém hlavním oltáři kromě figurálních řezeb obraz sv. Václava (opraven r. 1853). Rokokové lavice s ornamentálními řezbami. Ve hřbitovní zdi zazděn fragment renesančního portálu kostela z r. 1583.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Původně gotický kostel z II. čtvrti 14. století byl v letech 1626–29 důkladně pozdně renesančně obnoven Přibíkem Jeníškem z Újezda. Další opravy 1662 a 1721. V průběhu 19. století zbořena horní patra původní věže, nová věž postavena v rámci regotizace roku 1907. Kolem kostela hřbitov s kamennou zdí.