Výsledky hledání míst

Železná rozhledna (48,5 m, 570 m n. m.) byla postavená jako typizovaný vysílač mobilního operátora s vyhlídkovou plošinou v letech 2001–2002, pro veřejnost byla otevřena 3.5.2003. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 33,5 m je krásný výhled po okolí.

Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Původně gotický hrad ze 13. století. Částečně zachováno pozdně gotické opevnění. V roce 1567 přestaven na renesanační zámek.

Na místě vartenberské gotické tvrze (zmiňována 1544 jako pustá) povstal za Jindřicha z Bubna a Litic v pol. 15. stol. renesanční zámek. Po požáru v roce 1756 na jeho místě vybudovali Kounicové novou dvoukřídlou budovu a zřídili anglický park.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Ve vesnici Březová, zmíněné r. 1318, stávala tvrz, připomínaná r. 1380 jako majetek Jana, syna Haška z Podhořan. Poté se zde vystřídala řada majitelů, z nichž jeden, Ondřej Keřský z Římovic byl r. 1446 popraven pro loupeže. Tvrz zanikla ve druhé polovině 15. století, dochovány pouze terénní zbytky.

V Březovicích stávala starší, dolní tvrz a mladší, horní tvrz, které byly založeny v 15. a 16. stol. Mladší tvrz se dochovala ve zdivu dnešního zámečku, jehož vzhled je dán stavebními úpravami z roku 1869.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

Zaniklá tvrz, postavená ve 14. nebo 15. stol. Vesnice Pirk se zmiňuje v l. 1373–1395 v držení kláštera v Chebu. R. 1436 byla získána Planknáry z Kynšperka, kteří ji drželi až do poč. 16. stol. Poté byl statek v majetku chebských patricijských rodin Gablerů a Brunnerů. To však již byla tvrz zaniklá.

Původně tvrz byla poprvé zmíněna r. 1601, kdy byl majitelem Mareš Čejka. Zůstala patrová budova s klenutými prostory v přízemí, podsklepená bašta. R. 1712 přestala sloužit jako šlechtické sídlo, později zde byla sýpka. Dnes je soukromým majetkem.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Zámek vystavěl pl. Jakub von Wimmer ve 2. pol. 18. stol. Od r. 1804 vlastnil zámek J. A. Lexa – až do r. 1918. Na poč. 20. stol. došlo k posledním stavebním úpravám a také k secesní přístavbě na východním boku. Od r. 1948 je zámek majetkem státu.

Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.

Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na území Bystrce a Kníniček. Byla vybudována v l. 1936–40 na řece Svratce citlivým vsunutím do lesnaté a skalnaté krajiny. Dřívější název byl Kníničská přehrada. Pro Brňáky známá jako Prýgl.