Výsledky hledání míst

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Kostnice byla objevena v r. 2001, je asi 2m pod vozovkou Jakubského náměstí. Pohřební komplex s ostatky více než 50 tisíc lidí ji řadí mezi jednu z největších v Evropě. Jsou zde oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války. Zpřístupněna 22.6.2012.

Tvrziště (od 16. stol. kostel), původně místo středověké tvrze, postavené nejpozději ve 14. stol. Přídomek ze Semil používán ve 14. a 15. stol. Tvrz se zmiňuje až r. 1511, kdy ji Jan Svojanovský z Boskovic přenechal Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic. R. 1545 již nebyla využívána jako sídlo a zanikla.

Zřícenina gotického hradu, postaveného pány z Rýzmburka počátkem 14. stol. V r. 1335 hrad koupil markrabě Karel (později Karel IV.) Roku 1434 dobyt husity. Koncem 16. stol. přestal sloužit jako panské sídlo, byl opuštěn a od poč. 17. stol. zpustl.

Barokní zámek dal postavit na místě starší tvrze Jan Humprecht v l. 1670–1684. Zámek prošel několika úpravami koncem 17. stol. a v l. 1820 a 1910. V r. 1888 byl v zámku zřízen ženský nápravný ústav a obdobným účelům slouží dodnes.

První zmínka o tvrzi je z r.1360. Roku 1620 se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu.

Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Kovová vyhlídková věž elegantního tvaru ve tvaru válce o výšce 28 m se 142 schody, jehož plášť se rozšiřuje směrem k základně, vybudována na vrchu Kotel u Rokycan v letech 2013-2014 podle návrhu Bc. Evy Králové a projektu Ing. Václava Hatlmana. Od května 2014 volně přístupná.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Dnes vyhlídková věž a muzeum. Hrad založil r. 1270 Přemysl Otakar II. jako součást města Hradiště. Zničený Vítkovci ho Sezimové z Ústí nechali ve 14. století obnovit. V 15. století byl již jako Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.

Roubená chalupa byla postavena přibl. r. 1781 jistým Folwarcznym. Poté byla koupena rodinou Kotulů, která zde žila do r. 1975. Je zařízena dobovým nábytkem a předměty ilustrujícími život středně bohaté rodiny. U chalupy stojí funkční větrný mlýnek. Od r. 1979 je zde expozice Těšínského muzea.

Kotýřina, dříve Chotěřina, je uváděna r. 1291 jako sídlo pánů z Chotěřiny. V r. 1474 ji kupují Hodějovští z Hodějova. Od r. 1527 zde sídlil Jan Hodějovský z Hodějova, mecenáš české kultury. R.1584 ji koupili Švamberkové a připojili k panství Orlík.

Kotýz byl osídlen od pravěku (nálezy břidlicových destiček s rytinami). Hradiště se stopami osídlení v pozdní době bronzové, době halštatské a v době hradištní. Z kterého období pochází fortifikace, nebylo dosud zjištěno.