Výsledky hledání míst

Současný kostel z roku 1907 je novorománský, interiér v neogotickém stylu. Zařízení kostela soudobé, na bočních oltářích sousoší Kalvárie a sochy sv. Vavřince a sv. Bartoloměje. Na kostelní věži bývaly tři zvony, zůstal pouze nejstarší zvon z roku 1461. V letech 2013–2014 rekonstrukce kostela.

Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel, jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží, byl postaven v letech 1775-1778 asi 35 m severně od svého předchůdce, který byl následně zbořen. V průběhu 19. století proběhly stavební úpravy kostela.

Barokní kostel vznikl přestavbou staršího, zřejmě gotického kostela (středověké jádro), která byla provedena v l. 1710-1712. R. 1798 nahrazen pův. prkenný strop cihlovou klenbou. Od r. 1958 patří kostel mezi chráněné památky ČR. V l. 2002 - 2006 prošel jeho interiér kompletní rekonstrukcí.

Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích postaven jako gotický ve 14. stol. na základech starší románské stavby. V 18. stol. barokně přestavěn a bohatě vybaven. Vzhledem ke statické poruše krovu stavba chátrá. Z iniciativy občanského sdružení probíhají postupně záchranné práce. Využíván jen příležitostně.

První zmínka o kostele v Černé Hoře pochází z r. 1424, v r. 1707 byl však stržen a na jeho místě byl r. 1710 postaven současný barokní farní kostel sv. Vavřince. V r. 1840 byla k němu přistavěna věž.

Kostel založen po r. 1261 mnichy cisterciáckého kláštera Smilheim, upraven pozdně goticky r. 1495 a radikálně přestavěn v letech 1793-1795, kdy byla z pův. stavby zachována jen věž s ochozem. Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince dovezen r. 1872 ze Světové výstavy v Paříži.

První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven.

V r. 1455 je v obci prvně zmiňována fara, nepřímo tedy i kostel. Farnost zanikla po třicetileté válce. Stavba současného kostela sv. Vavřince byla zahájena r. 1772 na jiném místě než původní kostel, dokončena byla r. 1787. Hlavní oltář instalován v letech 1798-1799.

Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.

Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.