Výsledky hledání míst

Novogotický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Hranolová věž dosahuje výšky 75 m. Jméno projektanta není jednoznačně známo.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.

Barokní kostel s renesanční věží (barokní zvonice) nahradil původní dřevěný kostel (14. stol.). Renesanční kostel byl vystavěn v 17. stol., barokně přestavěn r. 1757. V 19. stol. přistavěna předsíň. Kostel patří od r. 1958 včetně soch Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého mezi chráněné památky ČR.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v letech 1730-1731 na místě zbořené gotické dřevěné stavby podle plánů Fr. Max. Kaňky. Má pravoúhlý presbytář a věž v záp. průčelí. Hlavní oltář pochází z r. 1736, oltářní obraz namaloval F. D. Barbieri. Boční oltář z r. 1751, empírové varhany z r. 1806.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.

Novorenesanční kostel sv. Mikuláše byl stavěn na přelomu 19. a 20. stol., dokončen r. 1903. Nahradil dřevěnou stavbu téhož zasvěcení z r. 1665, přenesenou r. 1894 na Národopisnou výstavu. Z původního kostela zachována většina vnitřního zařízení. Kolem něj funkční hřbitov.

Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.

Kostel sv. Mikuláše pochází z první pol. 14. stol. Věž přistavěna r. 1811. Jednolodní, původně gotický kostel obdélného půdorysu. Odsazený polygonální závěr a přízemní sakristie. Hranolovitá věž s cibulovitou bání. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Současný jednolodní kostel sv. Mikuláše vznikl v letech 1764-1765 barokní přestavbou starší středověké stavby. Stavitelem kostela byl Anton Matzner. Od r. 1785 byla ve vsi také fara. Mše svaté nejsou v kostele pro špatný technický stav budovy a nezájem místních obyvatel běžně slouženy.

První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází ze 14. stol., později byl několikrát upravován. U kostela stojí lípy, pod kterými odpočíval básník Svatopluk Čech, připomíná to pamětní tabulka na jedné z nich.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.