Výsledky hledání míst

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.

Pseudogotický zámek z poloviny 19. století je součástí hospodářského dvora nacházejícího se v centru Kvasetic.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Tvrz založena poč.17.stol., r.1700 rozšířena na zámek. R.1824 Antonín Slivka ze Slivic přestavěl pozdně klasicistně. Josef Huppmann de Valbela v r.1874 přistavěl pseudoslohovou jednopatrovou budovu. Kol. r. 1900 Vilém Königswarter zřídil kapli.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.

Původně barokní zámek nechal v roce 1783 postavit baron Quido Antonín z Kalkreuthu. V první polovině 19. stol. byl zámek za hraběte Arnošta Augusta Falkenhaina z Glošku přestavěn v empírovém slohu. Zámek obklopuje park a dnes je zde domov důchodců.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.

Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.

Barokní usedlost v Praze 6 pojmenovaná podle svého stavitele – italského hraběte a generála Filipa Ferdinanda de la Crone. Od roku 1964 pod památkovou ochranou, v roce 2005 zrekonstruována.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.