Výsledky hledání míst

Jesuitská kolej byla založena 1636. Hlavní stavební aktivita začala po skončení třicetileté války, stavba s přestávkami v l. 1654–1731. Roku 1773 kolej zrušena, od 1775 do počátku 90. let 20. století kasárna. Dnes podnikatelské centrum a universita.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Rozsáhlý komplex tvoří raně barokní kostel sv. Ignáce z l. 1683–89 od J. Brascha, budova jezuitské koleje z let 1699–1713 a budova gymnázia z let 1720–27 od T.Schoppera. V kostele Pieta z konce 14. stol., a tzv. Přemyslovský kříž z pol. 14. stol.

Komplex mohutné jezuitské koleje s kaplí sv. Františka Xaverského na jihu a kostelem sv. Ignáce na severu vznikal postupně na místě několika desítek středověkých domů v letech 1658-1759. Po zrušení řádu slouží kolej jako nemocnice, kostel jako farní. Poškozeny náletem v únoru 1945, opraveny.

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Kostel založen před r. 1350, rezidence jezuitů až r.1625. R. 1643 rezidence změněna na kolej se seminářem a gymnáziem. Kostel přestavěn barokně v l. 1675-81 podle návrhu J. Braschy. Po zrušení koleje sídlo zemského sněmu, dnes zemský archiv.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Jezuitská rezidence dokončena r. 1657. Potřebám jezuitů sloužila do roku 1773, kdy byl řád zrušen. Budova byla přeměněna na faru a později na děkanství. Tomuto účelu slouží dodnes. Patrová, obdélná, v přízemí klenutá budova s renesančními štíty.

Místo měšťanských domů, vzniklých na troskách Milíčova Jerusaléma, postavili jesuité v letech 1659–1731 konvikt. Po zrušení řádu sloužil profánním účelům, v letech 1853–1949 zde působily šedé sestry. Ty vystřídala státní bezpečnost, která objekt užívala do 70. let. Areál opraven po roce 1990.

Raně barokní stavba Giovanni Domenika Orsiho a Franceska Luraga z let 1674 – 91 na místě staré malostranské radnice a několika měšťanských domů. Upraven v 18. stol. V areálu dochovány zbytky rotundy sv. Václava.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Kubistický kostel s přednáškovou síní, zvonicí a farou byl postaven v l. 1914-1918 (arch. Oldřich Liska). Stavbu přerušila 1. sv. válka. Později byl opravován v l. 1980 a 2008. R. 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Kostel je unikátní jak zasvěcením J. Husovi, tak kubistickým interiérem.

Synagoga v maursko-byzantském stylu se secesními vlivy byla postavena jako náhrada modliteben, zaniklých během asanace Židovského města (Josefova) na přelomu 19. a 20. století. Stavba z let 1905–06 podle projektu Wilhelma Stiassnyho sloužila s výjimkou let II. světové války židovské obci.

Výklenková kaple u křižovatky nad Přestanovem stojí v místech prudkých bojů mezi francouzskými vojáky a ruskou carskou gardou v první den bitvy u Chlumce a Přestanova (29. 8. 1813) jako jejich připomínka. Po roce 1945 zchátrala, nedávno obnovena.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.