Výsledky hledání míst

Kostel založen před rokem 1150, upraven pozdně románsky kolem r. 1240. V r. 1708 byla přistavena předsíň a zastřešena věž. V letech 1950-1953 byl restaurován a očištěn od části přístaveb. Je výjimečný románskými freskami a fragmenty románských plastik.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Původní románský kostel pochází z 12. století. Goticky přestavěn v 2. polovině 14. století a dalšími úpravami pak prošel v 2. pol. 17. století a roku 1855.

Pozdně románský, později několikrát přestavovaný a doplňovaný kostel. Původně součást vladyckého sídla místních šlechticů, obklopen bývalým hřbitovem. V 70.–80. letech 20. století se v okolí prováděly archeologické výzkumy, kostel stavebně zajištěn.

Gotický kostel ze 14. století, barokně přestavěný v r. 1717, o pět let později byla přistavěna věž. Starší ze dvou zvonů je údajně z r. 1378. Zařízení kostela je převážně z 2. poloviny 18. století, na kazatelně obrazy evangelistů z konce 17. století.

Stavba pozdně barokního kostela s věží u východního závěru dominuje Podbořánkám od roku 1781. Následky devastace po II. světové válce odstranila nedávná oprava.

Kostel svatého Jakuba Většího pochází asi z 16. století. V jádru pozdně gotický, s pozdějšími renesančními a barokními úpravami. Součástí je gotický žlábkový portál, v interiéru se nachází barokní obraz světce a lidová dřevořezba sv. Jiří. U kostela je barokní socha sv. Josefa s Ježíškem (1762).

Kostel byl vystavěn v letech 1726-1727 na místě bývalého gotického kostela. Do interiéru kostela jakož i do venkovních zdí byli zazděny náhrobní kameny okolních šlechtických rodů.

Kostel na místě knížecího dvorce z 11.-12.st. Zbytky v obvodové zdi. Před r. 1515 přistavěn nový presbytář zaklenutý žebrovou hvězdicovou klenbou. R.1832 vyhořel, trámový strop lodi nahrazen klenbou. Zachovaná románská věž a pozdně gotické pastoforium a malby v klenbě lodi.

Pův. raně gotický kostel byl postaven v 1. pol. 13. stol. (portál z let 1240-50), ač zmiňován až r. 1352. Pozdějšími přestavbami setřen gotický ráz - v l. 1611, 1724, 1767-68 a r. 1809 (přistavěna věž). R. 1989 zchátralý, postupně opravován v l. 1999 a 2005. V kostele barokní oltář z r. 1727.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1352. Vypálen za třicetileté války, při opravě barokně přestavěn v l. 1668-1678 a v 2. pol. 18. stol. (upraven presbytář). R. 1837 upravena a zvýšena věž, kostel byl celkově neorenesančně upraven r. 1888. Vnitřní vybavení pochází z 18. a poč. 19. stol.