Výsledky hledání míst

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Farní kostel v historicko-eklektickém slohu s převahou románských prvků. Původně barokní kaple z roku 1720; v nynější stavbě zakomponováno kněžiště se sakristií. Přestavba proběhla v roce 1885. Přístupný při bohoslužbách.

Farní kostel sv. Josefa ve Vlčkovicích byl postaven v letech 1849–1850 na místě původní barokní kaple Panny Marie z r. 1703. Je to intaktně dochovaná empírová sakrální stavba, urbanistická dominanta obce. Farnost administrována ex currendo z Hořiček, nedělní bohoslužby jednou měsíčně.

Kostel sv. Josefa v Dubenci vybudován v letech 1736-1738 se začleněním zbytků staršího kostela z doby kolem r. 1600. Hlavní oltář se sousoším sv. Rodiny z r. 1740 od Jiřího Fr. Pacáka, hlavního sochaře jezuitů ze Žirče. Kostel nyní užíván řeckokatolickou církví.

Do r. 1881 stávala v obci pouze dřevěná zvonice, kterou toho roku zničil požár. V letech 1889-1892 z obecních prostředků a úsilím místních obyvatel vznikl jednolodní kostel sv. Josefa ve stylu historismu. Dnes slouží jako filiální a náleží k farnosti Králíky.

Kostel postavili salesiáni Dona Bosca v l. 1935-37 při salesiánském ústavu dle projektu arch. Mademayera. R. 1940 byl ústav zabrán pro nemocnici, po 2 sv. válce byl vrácen a r. 1950 byl zabrán armádou. Kostel sloužil do r. 1973, kdy byl násilně uzavřen. R. 1990 byl vrácen, opraven a znovu otevřen.

Řád piaristů vybudoval v letech 1764–71 kapli sv. Jana Nepomuckého a kolej. V letech 1864–68 byla piaristická kolej přestavěna na gymnázium. Na místě refektáře vystavěn kostel sv. Josefa Kalasanského.

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.

Bývalý kostel sv. Jošta stojí pod krumlovským hradem na místě původní kaple založené před rokem 1334. V průběhu staletí doznal řady stavebních změn a úprav (mj. v roce 1756 nastaveno 5. patro věže) a v roce 1787 za josefinských reforem byl zrušen a uzavřen. Dnes je část objektu využívána komerčně.

Pozdně renesanční kostel sv.Jošta postaven vně hradeb Bruntálskými z Vrbna kolem r. 1612. V 17. století kolem kostela vznikl morový hřbitov, který později nahradil hlavní. Drobná stavba s opěráky, malým presbyteriem a šindelovou střechou s věžičkou.

Stavba nejisté datace i statutu. Nelze vyloučit raně středověký původ, první jistá zmínka 1607. Do 1785 označována důsledně jako kostel, od té doby hřbitovní kaple. Východní část zřejmě z konce 16. stol., po 1701 barokní přestavba. Po 1945 zpustla.

Velký novogotický katolický kostel v jižní části Varnsdorfu byl postaven v letech 1903–12. Dostavbu věžní helmice zastavil zřejmě navždy nedostatek financí: proto se kostelu přezdívá "bez věže".

Klasicistní kostel sv. Karla Boromejského postaven v letech 1872-1874. V současnosti kostel pro veřejnost uzavřen. Mobiliář kostela a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny před kostelem jsou památkově chráněny.

Kostel byl postaven v l. 1868-1869 na místě starší kaple z r. 1677. Dne 19. června 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 4. listopadu 1869 byl chrám benedikován. Na konci 2. světové války byla stavba těžce poškozena a následně opravena.

Novodobý drobný kostel sv. Karla Boromejského v písecké městské části Hradiště byl postaven r. 2000 na neobvyklém půdorysu šesticípé hvězdy. Projekt vypracoval arch. Pavel Veřtát. Je filiálním kostelem ve farnosti Písek s pravidelnými bohoslužbami.