Výsledky hledání míst

Farní kostel v Nové Vsi u Kolína vznikl zřejmě počátkem 14. století jako gotická stavba (připomínán 1352). Roku 1835 nahradila původní loď nová, 1886 celková novorománská přestavba. Z původní stavby dochován presbytář a spodní část mohutné chórové věže.

Raně barokní kostel v Třebívlicích nahradil v 17. stol. zřejmě starší gotický. Věž přistavěl 1695 P. Bianco, úprava celé stavby 1720. Na přilehlém hřbitově pohřbena Ulrika von Lewetzov, poslední láska J. W. Goetha a poslední šlechtická majitelka obce.

Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.

Dominantu Nahořečic tvoří kostel, postavený v 18. stol. místo staršího, připomínaného před 1359. Upraven 1803, důkladně obnoven v posledních letech včetně využití starých náhrobků k sestavení památníku občanů, postižených katastrofami 20. stol.

Kostel sv. Václava v Olešnici u Trhových Svinů vznikl v letech 1786–1787 přestavbou zámeckého pivovaru. Věž byla přistavěna v roce 1887. Stavebně je napojen na objekt zámku. V posledních letech probíhá jeho rekonstrukce.

Původně gotický chrám, připomínaný ve 14. století (zdivo presbytáře a triumfální oblouk). Barokně přestavěn v roce 1707, dále upraven v roce 1790. Zajímavá cínová křtitelnice z roku 1562.

Barokní kostel z let 1701–34 (Wolf Braunbock z Teplé) na místě starší stavby v západní části města pod loketským hradem. Od 30. let 19. století na vysoké opěrné zdi s kašnou, tehdy zanikla zeď bývalého hřbitova.

Kostel z let 1772–6 nahradil starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Nová stavba vysoko nad centrem Srbské Kamenice, v sousedství fara. Následky poválečné devastace odstranila oprava 1993–5.

Kostel sv. Václava byl postaven v pol. 19. st. v klasicistním slohu zřejmě na místě staršího gotického. Je v poměrně dobrém stavu a využíván k bohoslužbám. V bývalé faře sídlí obecní úřad. Jednolodní obdélná stavba v čele s štíhlou hranolovou věží.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.

Jediným pozůstatkem vsi Vysočany, zničené kvůli plavišti popílku, je komplex kostela, fary a hospodářské budovy. Stavba z let 1726–35 dle projektu O. Broggia. Počátkem 90. let přestavba fary na hotel. Kostel byl přitom opraven, bez využití.

Původně gotický velešínský kostel, založený v polovině 13. století, prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Od konce 18. století je jediným fungujícím kostelem ve městě. Obklopuje ho rozsáhlý funkční hřbitov a areál Jihostroje.

Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.

Původně gotický kostel ze 14. stol. (zachován gotický presbytář), v r. 1744 přestavěn barokně, snad podle Ignáce Kiliána Dienzenhofera. Empírová věž přistavěna v roce 1832.

Farní kostel někdejší samostatné obce, postavený 1929–1930 podle projektu Josefa Gočára na ploše bývalého hřbitova. Největší konstruktivistická sakrální stavba v Praze. Od počátku 90. let 20. stol. postupná rekonstrukce při zachování původních prvků. Věž r. 2010 doplněna sochou sv. Václava.