Výsledky hledání míst

Barokní kostel vybudovaný v l. 1743–1756, snad architektem z okruhu K. Dientzenhofera. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, přistavěna roku 1868. V letech 1996–2000 opraven.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Rotunda ze 12. stol. ve 13. stol. rozšířena o loď. V roce 1854 barokní přestavba, při které byla rozšířena loď. V presbytáři freska pravděpodobně ze 13. stol.

Původní kostel románský z 13.st. Z té doby zachována dvě okna, západní část kostelní lodi postavená z pískovcových kvádrů a hlavně unikátní románský portál. V l. 1749–54 kostel přestavěn v barokním stylu a r.1862 kostelní věž zvýšena o zvonové patro.

Gotický kostel sv. Václava byl založen benediktiny v předhusitské době jako součást zaniklé vsi Ovčáry, první zmínka je až roku 1465. Opraven a znovu vysvěcen byl v roce 2004. Dnes v něm je expozice vinařství na Slánsku.

Novorománský kostel z roku 1857, který nahradil svého dřevěného opevněného předchůdce, připomínaného poprvé roku 1347.

Pozdně barokní jednolodní kostel z let 1776–1777, vystavěn kněžnou Marií Terezií Savojskou, snad z dle projektu Josefa Jägera. Stojí na místě dřevěného farního kostela doloženého r. 1352.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel prvně zminován 1365, v letech 1672–75 přestavěn barokním stavitelem O. Broggiem.V kamenném tarasu pod kostelem zakomponován smírčí kříž.

Raně barokní kostel postavený v letech 1695–97 na místě raně gotického kostela, zničeného za třicetileté války. Autorem projektu byl architekt J. A. de Maggi.V interiéru byla objevena unikátní freska, znázorňující upálení M. Jana Husa. .

Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Velký barokní farní kostel ve Šluknově nahradil v letech 1711–1722 původní stavbu, připomínanou poprvé roku 1346. Obklopují ho pozůstatky hřbitova s několika dochovanými náhrobky, východně od něj fara s hospodářským dvorem.

Kostel na mírné vyvýšenině nad Bílinou poprvé připomínán 1352. Barokní úprava roku 1718 nezměnila zásadně jeho vzhled. Opravy v 70. a 80. letech 20. století. Obklopen funkčním hřbitovem, bez pravidelných bohoslužeb.