Výsledky hledání míst

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

Sloup se sousoším Vyučování Panny Marie najdeme asi 30 m od silnice v poli. Sloup pochází z r. 1850. Autor není znám. Materiál sloupu je pískovec.

Sloup sv. Anežky České u kostela Povýšení sv. Kříže odhalen roku 2012. Hlavice pomníku vytvořena na motivy sloupové hlavice s motivem světice ze 13. století z Anežského kláštera v Praze. Autorkou pomníku je MgA. Zuzana Čížková. Zhotoveno z umělého kamene. Výška pomníku 220 cm.

Sloup se sochou sv. Bernarda na návsi v Řisutech u Libčevsi z roku 1718. Po roce 1945 sražen a zlomen, poškozená plastika osazena na hranolový podstavec pod kostelem. Roku 2008 restaurována, sloup nahrazen replikou, postaven v jižní části návsi.

Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Barokní morový sloup byl postaven r. 1686 jako poděkování těch, kteří přežili morovou epidemii v roce 1680. Na sloupu je socha Krista, podstavec a balustrádu zdobí sochy světců. Autory části soch, vytvořených v l. 1720-1730 byli bratři Jelínkové z Kosmonos. Renovace sloupu v letech 1991-1994.

Empírová hrobka v podobě sloupové síně vybudovaná po r. 1828 Friedrichem Emilem Schindlerem z vděčnosti pro zemřelou hraběnku Marii Walburgu z Trauchsess, jež z něj adopcí učinila dědice kunínského panství. Pochováno zde několik generací Schindlerů.

Křížovou cestu ve Šluknově založenou v 18. století Antonem Drösselem lemují zastavení v podobě 12 výklenkových kapliček a tři zděné kaple z přelomu 19.–20. století. Vrcholí kaplí Kalvárie a Božího hrobu. Památkově chráněný areál dotvářejí dvě grotty a Getsemanská zahrada.

Kaple z konce 18. stol. Říkalo se jí "Smírčí". Na hranici katastru kdysi stávala šibenice. Odsouzenec na smrt se zde loučil. Později zde stával sloup s obrázkem sv. Františka.

Smírčí kříž vznikl mezi 15. až 17. stoletím. Laická kamenická práce. Opracovaný kříž s krátkými rameny bez výzdoby. Zapuštěný hluboko do země. Doklad smírčího práva. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

V místech, kde stál původní smírčí kříž, stojí v současnosti jeho kopie. Originál je od r. 2023 umístěn v muzeu v Českém Dubu. Replika zhotovena z dusaného umělého kamene. Odkazuje na jeho estetickou, historickou i společenskou funkci. R. 1966 zapsán do seznamu kulturních památek.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.