Výsledky hledání míst

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.

Románský kostel z poloviny 13. století, přestavěn goticky také barokně. Kaple Nejsv. Trojice (sakristie) přistavěna r. 1610. Loď přestavěna r. 1678, věž vystavěna r. 1788. Na hlavním oltáři dřevěná socha patrona havířů sv. Prokopa. Před kostelem kamenný pomník padlým v první světové válce.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

V r. 1868 byl položen základní kámen a zahájena stavba základů. Již r. 1870 se práce pro nedostatek financí zastavily. V r. 1905 byla zahájena stavba podle plánů Františka Brázdy. Dne 8. prosince 1906 byl nový římskokatolický filiální kostel slavnostně vysvěcen P. Františkem Michalitschkem.

Kostel sv. Prokopa v Domamili je pozdně románská, barokně upravená stavba s mírně excentricky předsazenou, původně samostatnou hranolovou věží. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Společně se sousoším sv. Jana Nepomuckého je od r. 1958 kulturní památkou.

Farní kostel sv. Prokopa v Přepychách gotického původu ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1574 za Viléma Trčky z Lípy a Lichtenburka. Věž nově postavena r. 1841. Konají se zde pravidelné bohoslužby. Od r. 1958 kostel s ohradní zdí pův. hřbitova chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Původně barokní kostel z roku 1738 přestavěn v letech 1742-1745 a v roce 1875 (letopočet nad bočním vchodem do lodi) do klasicistní podoby. Jednolodní, ukončený mírně zúženým pravoúhlým presbytářem a sakristií. Před západní průčelí je předsazena hranolová dvoupatrová věž s hlavním vstupem do něj.

Původně gotický kostel kolem r. 1300, případně z počátku 14. století. Hranolová zvonice vystavěna v 16. století. V 18. století částečně barokně přestavěn a upraven. V presbytáři, zaklenutém valenou klenbou s lunetami, jsou dochovány gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Památkově chráněný.

Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel z přel. 17. a 18.stol. zasvěcený sv. Arch. Michaelu. Do ČR převezen za 1. rep. ze Zakarpatské Rusi. R. 1931 opraven do dnešní podoby. Nově zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře - jejich obrazy ukradeny r.1994.

Kostel již z počátku 13. století (raně gotický presbytář a sakristie, portál ve věži) na místě původní osady Budivojovice. Jeho nynější podoba je však výsledkem pozdně gotické přestavby kolem r. 1461 a pozdějších úprav. Nástěnné malby z konce 16. století. Empírové náhrobky. Přístupný příležitostně.

Zděný pozdně barokní kostel v Jablonci nad Jizerou nahradil r. 1777 dřevěnou stavbu, připomínanou poprvé r. 1547. V r. 1893 byl rozšířen a upraven novorenesančně. Opraven r. 1983, varhany z r. 1787 restaurovány r. 1999. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.