Výsledky hledání míst

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.

Klasicistní novostavba z roku 1801 (stavitel M. Šmaha) upravená 1809 J. Zobelem. Stojí na místě kostela, doloženého k roku 1313, podle zasvěcení zřejmě výrazně staršího, v centru staré předměstské obce Prahy. Za kostelem klasicistní fara.

Farní kostel vznikl v l. 1727–1728 přestavbou goticko–renesanční hradní kaple ze 2. čtvrtiny 16. stol. Je však možné, že kaple sv. Gotharda pochází již z doby vzniku hradu. Uvnitř jsou hroby pánů z Bergů. U vchodu stojí misijní kříž z roku 1854. Kolem kostela je hřbitov obehnaný mohutnou zdí.

Původně románský kostel ze 13. stol. byl přestavěn ve 14. a znovu v 16. stol.

Gotický kostel vznikl přestavbou románské baziliky, postavené poč. 12. stol. Gotická přestavba probíhala v l. 1450–1520, kdy bylo na původních základech zaklenuto dnešní trojlodí kostela a byl postaven presbytář a sakristie. V l. 1874 a 1890 byl kostel radikálně rekonstruován (arch. Rudolf Štech).

Jednolodní pozdně barokní kostel z let 1753–1762 z dílny Františka Kermera. Stojí na místě románského chrámu, připomínaného 1137. Zařízení rokokové, oltář s obrazem sv. Gotharda od I. V. Raaba z r. 1770.

Kostel sv.Gotharda je původem raně gotická stavba z 2.pol. 13.st. V r.1642 byl kostel upravován. Několikrát vyhořel, největší byl požár v r.1807. V l. 1856 – 1873 přestavěn v novogotickém stylu. Poslední opravy l.1912 – 1913.

Románský kostel z prvé třetiny 12.stol., v 1.pol. 14. stol. přestavěn na gotickou trojlodní baziliku. V r.1421 poškozen a v letech 1613–1614 renesančně opraven. V letech 1765–1772 barokně přestavěn (J.J.Wirch). Rokokový oltář I.F.Platzera z r. 1781.

Osamělý kostel na hřbitově patřil původně obci Kostelec, která zanikla během třicetileté války. Původně gotická stavba, barokně přestavená v r. 1700 (stavebník A.J. z Valdštejna) a v r. 1737, tehdy zřejmě stavitelem F. I. Préem.

Gotická bazilika z let 1330 - 1375 v místech staršího románského chrámu. Je pozoruhodná svým severním dvoulodím z roku 1375, jehož žebrová klenba je nesena štíhlými pilíři. Vrchní partie kostela byly po požáru r. 1689 upraveny barokně P.I. Bayerem.

Jednolodní raně gotický kostel s půlkruhovou apsidou. Postaven v průběhu 2. pol. 13. století, restaurován v letech 1892-3 Ludvík Láblerem. Zajímavý vstupní portál na boční straně lodi a vnitřní výmalba.

Kostel sv. Havla je jednolodní kostel. Na západní straně je klasická hranolová věž, p řed kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.Původní románský kostel asi ze 13. st. byl přestavěn ve 14. st., kdy byl přistavěn presbytář. V r. 1865 byla přistavěna sakristie a později oratoř.

Zřícenina barokního kostela z roku 1733, obklopená zanikajícím hřbitovem. V sousedství zbytky dřevěné zvonice. Areál zchátral za účinné pomoci místních obyvatel po roce 1945.

Na místě původního kostela z roku 1305 byl vystavěn po roce 1888 nový pseudorománský kostel a vysvěcen byl sv. Havlovi. Stavitelem byl František Proft a M. Kirch.

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.