Výsledky hledání míst

Farní kostel obce Lobendava vznikl přestavbou staršího objektu po požáru roku 1790. Součástí komplexu hřbitov, velká barokní fara a svatojánská socha. Nedaleko stával i zdejší zámek.

Původně snad románský kostel byl přestavěn kolem poloviny 14. století, 1384 je poprvé písemně doložen zdejší farář. Roku 1759 byla zvýšena věž, 1770–71 barokně přestavěn kostel (kolínský stavitel Jedlička?). Obklopen dosud funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Farní kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován již v letech 1344–1352 a tehdy spadal do vlastnictví pánů z Chřenovic. Od počátku 16. století jej vlastnili Bohdanečtí z Hodkova a od roku 1677 byl spolu s obcí připojen k Ledečskému panství.

Farní kostel města Vimperka připomínán za pánů z Janovic roku 1365, část zřejmě starší. Přestavba počátkem 16. stol., úpravy v 18. a 19. stol. V sousedství velká zděná zvonice – městská věž.

Na místě starší kaple byl v Povrlech roku 1936 postaven kostel stejného zasvěcení. Pozoruhodná stavba kruhového půdorysu s hranolovou věží akcentuje křižovatku dvou hlavních komunikací obce.

Barokní kostel z r. 1788. R. 1891 byl nově vymalován F. Přečkem z Olomouce. Poslední úpravy v l. 1969–70. Na stropě fresky Narození Páně, kázání Cyrila a Metoděje a sv. Cecílie. Oltářní obraz Zvěstování Panny Marie je od F. Tocháčka z r. 1871. Vzácné jsou i varhany z r. 1892 z Křemže od F. Čapka.

Kostel Navštívení Panny Marie vystavěn stavitelem Thalherrem z Fulneku roku 1792 v barokním slohu. Kostel je jednolodní stavba s pětibokým závěrem, nad vchodem do kostela nízká čtyřhranná věž. V průčelí kostela v nikách sochy Panny Marie a svatého Josefa.

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s polygonálním závěrem a osově umístěnou sakristií byl postaven v r. 1776–1778, mobiliář má již klasicistní ráz. Kostel je obklopen hřbitovem obehnaným zdí, se zvonicí v jihovýchodním koutě. V letech 2007 až 2010 byl kostel opraven.

Kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmíněn roku 1346, kdy sloužil sklářům z okolí. V této době byl pravděpodobně dřevěný. Z kamene byl postaven až po třicetileté válce. Obdélná jednolodní stavba má pětiboký závěr s osově umístěnou sakristií. V současné době bez využití.

Rozměrný empirový kostel na jižní straně náměstí byl postaven v letech 1842–49. Jednolodní stavba, orientovaná k západu, s hranolovou věží za závěrem. Výraz sebevědomí a materiálních možností stašských králováků a světáků, postavený v samém závěru existence jejich výlučného právního postavení.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Barokní kostel byl postaven na poutním místě, kde byla pův. jen studánka s gotickou sochou Madony. R. 1695 zde byla postavena kaple a v l. 1718-1722 na kopci nad místem kostel (stavitel Ch. A. Oedtl). R. 1871 poničen požárem, za 2.sv. války obsazen Němci a poškozen bombardováním. R. 1947 opraven.

Jednolodní gotický kostel v Kostelním Vydří vznikl ve 14. století. Přestavby v 15. a 17. století, věž z roku 1701. Klenba lodi z roku 1837, oprava po požáru 1889. Od josefinských reforem bez farního statutu.

Kostel byl založen dle odhadů odborníků někdy kolem r. 1400. Je vzácnou ukázkou sakrálních středověkých staveb. V dřevěné zvonici jsou zvony z r. 1497 a 1927. Snad v 1. pol. 18. stol. proražen vchod v západní zdi. R. 1826 byly přistavěny předsíně před vstupy. R. 1996 provedena celková rekonstrukce.

Podle posledních výzkumů byl kostel postaven v poslední třetině 13. stol. raně gotickém slohu a zachoval se do dnešní doby v téměř nezměněné podobě. Věž kostela nese zvon z r. 1472, v interiéru kostela je převážně barokní mobiliář - oltář z r. 1648, kazatelna z r. 1700 či kruchta z r. 1722.