Výsledky hledání míst

Původně středověký kostel doložený poprvé roku 1376 byl důkladně barokně přestavěn koncem 18. století (1785–91). Obklopen funkčním hřbitovem, v jehož zdi jsou osazena zastavení Křížové cesty. V severní části areálu novogotická márnice z konce 19. století.

V obci kostel již r. 1339. Současná klasicistní stavba z počátku 18. stol. - obdélná neorientovaná stavba s odsazeným presbytářem, hranolovou věží v průčelí a čtverhrannou sakristií. R. 1958 zde objevena vzácná socha z konce 14. st., tzv. Šternberská madona (dnes v arcidiecézním muzeu v Olomouci).

Kostel Všech svatých je památkou pozdně renesanční architektury z roku 1603. Je to jednolodní stavba s polygonálním závěrem a šestibokou věží nad střešním hřebenem. Empírová předsíň byla postavena v roce 1833.

Obdélný klasicistní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven v l. 1852–64 místo zbořené raně gotické svatyně. Kostel částečně obklopen ohradní zdí. Na hlavním oltáři barokní sochy z 1. pol. 18. století. Mobiliář z doby výstavby a mladší, nástěnné malby z let 1962-3.

Jednolodní přibližně orientovaný kostel s obdélným pětiboce zakončeným závěrem a obdélnou sakristií z 15. století. Přestavěn barokně v roce 1707 (před západním průčelím přistavěna hranolová věž) a roku 1889. Mobiliář převážně z poloviny 18. století. V ohradní zdi hřbitova obdélná gotická márnice.

Rájecký farní kostel Všech svatých vznikl v polovině 14. stol. z gotické kaple, věž přistavěna r. 1574. Zásadně barokně přestavěn a rozšířen r. 1699 zásluhou Jana Kristiána z Rogendorfu a jeho manželky. Významné opravy provedeny ve 20. a 21. stol., r. 1998 objeveny v presbytáři fresky z 15. stol.

Filiální kostel Všech svatých v Hřešihlavech je pozdně barokní obdélná stavba z r. 1768 s obdélným presbytářem, sakristií a oratoří. Ve vstupním průčelí, které vrcholí volutovým štítem a věžičkou, je rizalit s balkónem s rokajovou mříží v patře. Jižně stojí dřevěná zvonice z téže doby.

Původně zřejmě gotický kostel pocházející asi ze 13. stol. Uvnitř je náhrobek rytíře Jana z Linhartic z r. 1562. Později barokně přestavěn. V r. 1893 vyhořel po zásahu bleskem. V období světových válek byly roztaveny kostelní zvony pro válečné účely. K poslední opravě kostela došlo roku 1999.

Pozdně barokní kostel byl vybudován v l. 1760-1776 v místě staršího dřevěného kostela postaveného nad hroby významných šlechticů. Kostel byl vysvěcen Theodorem z Colloreda. Hlavní oltář, napodobující pozdní baroko, pochází z r. 1876. Po vloupání v r. 1928 byl kostel upraven do dnešní podoby.

Kostel Všech svatých v Dlouhomilově je orientovanou raně barokní stavbou z druhé poloviny 17. století. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami. V posledních letech prošel kostel výraznými opravami.

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

Barokní kostel Všech svatých nechal v letech 1751-1767 na místě starší stavby vystavět František Jan Nepomuk, hrabě Walderode z Eckhausenu. Spolu s farou z 1. pol. 18. století, hospodářskými přístavbami a sochami v okolí, tvoří kostel charakteristický sakrální celek památkově chráněných staveb.

Pův. gotický jednolodní kostel s pravoúhlým kněžištěm, sakristií po severní straně a západní věží poprvé připomínán v r. 1263. Postaven uprostřed hřbitova, obehnaného ohradní zdí. Je významným dokladem stáří a historie obce. Stavba obsahuje řadu hodnotných středověkých stavebních konstrukcí.

Barokní kostel Všech svatých na hřbitově v Sedloňově postavil r. 1711 Kašpar Klinkert náhradou za dřevěný kostelík z 16. stol. u potoka. Chátrající kostel je již několik let z bezpečnostních důvodů uzavřen, protože hrozí zřícení stropu. Je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách.

Barokní kostel Všech svatých v Lázních Bělohrad z let 1689-1700 snad podle plánů začínajícího Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vnitřní výzdoba převážně z 2. pol. 19. stol. Varhany z r. 1911 vestavěny do barokní skříně. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.