Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel, původem románský, patrně již z 2. poloviny 12. století. Románskou stavbu pozměnila gotická přestavba a barokní úpravy z 18. století. Z 18. století je i zvonice. Kostel má dominantní polohu na nepravidelné, zčásti zastavěné návsi.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Barokní kostel postaven v letech 1682 – 1684. Kostel jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem a s obdélníkovou sakristií. V západním průčelí hranolovitá věž s cibulovou bání. V kostele dvě kaple, Panny Marie a sv. Michala. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Víta je gotický, prvně zmíněn v r. 1347. Prošel mnoha úpravami, zvláště v období baroka. Umístěn pod hradem Lipnice, v zástavbě malého města.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Zřejmě románský kostel poprvé zmíněný r. 1349. Několikrát přestavěn, dnešní vzhled barokní z 18. stol. poslední opravy 1999. Neorientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí, hranolovou věží v průčelí, odsazeným plochostropým půlkruhem zakončeným presbytářem. Nástropní malby podle kartonů M. Alše.

Kostel sv. Víta v Kostelní Radouni je gotického původu z 14. stol., rozšířen barokně byl v 17. stol., věž pochází z r. 1857. Současná novogotická podoba stavby pochází z 19. stol. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.

Kostel sv. Víta v Dyjákovičkách je románsko-gotického původu z 13. století, upravován a rozšířen v renesanci a baroku. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka. V jeho okolí se nachází bývalý hřbitov s řadou barokních soch svezených z okolí.

Kostel sv. Víta v Českých Libchavách v jádře gotická jednolodní stavba z doby kolem pol. 14. stol. podle dochovaného presbytáře a lodi. Zbarokizován koncem 18. století. Klasicistní dostavba průčelí a věže proběhla před r. 1840, novobarokně upraven r. 1893. Farní kostel od r. 1958 památkově chráněn.

Původně gotický kostel sv. Oldřicha z 15. století (věž). Barokně přestavěný a v roce 1672 zasvěcený sv. Vítovi. Dominantní zděná omítaná jednolodní stavba na obdélném půdoryse s prodlouženým pravoúhlým presbytářem, podélnou sakristií a mohutnou čtyřbokou věží v západním průčelí. Památkově chráněný.

Zbytinský kostel vznikl kolem poloviny 14. století. Po požáru roku 1738 byl barokně obnoven a přesvěcen. Dodnes dominuje obci, jinak těžce postižené poválečným vývojem.

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera postavili břevnovsko-broumovští benediktini na břehu Labe komplex kostela a fary. Kostel ve stylu dynamického baroka dominuje levému labskému břehu nad soutokem s Ohří.

Původně asi pohřební kostel slavníkovského hradiště, zasvěcený sv. Bonifáci, později sv. Jiřímu. Od roku 1746 na hl. oltáři obraz sv. Vojtěcha, jemu oficiálně zasvěcen 1832. Dnešní stavba má presbytář z posl. čtvrti 14. stol., obnova po požáru 1832.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.