Výsledky hledání míst

Presbytář původně gotického, výrazně barokně přestavěného farního kostela předměstské osady starých Litoměřic, zůstal jako jediný zbytek stavby po demolici lodi a věže při stavbě školní budovy roku 1852. Později byl přepatrován a proražen novými okny.

Barokní orientovaný hřbitovní kostel z let 1720 – 1722 od P. P. Columbaniho na místě kostela z roku 1601. V roce 1868 byl kostel zásadně opraven. Další velké opravy proběhly na počátku devadesátých let 20.století.

Původně gotický kostel, přestavěný a prodloužený k západu roku 1689. Od roku 1945 opuštěn, dnes propadlá většina stropu, chybí část krytiny, veškeré vnitřní zařízení zničeno. Do závěrové stěny proraženy nové dveře. Bývalý hřbitov zcela zdevastován.

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.

Před r. 1375 doložen jako gotický, barokně přestavěn r. 1701, upravován i později. Obklopen bývalým hřbitovem, kolem něhož 16 památných lip. Jednolodní s odsazeným presbytářem a mohutnou, původně obrannou věží z počátku 16. stol., v podvěží zbytek gotické klenby.

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích je raně gotického původu, což dosvědčuje jeho jádro. Nyní v barokní podobě ze 17. století. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami je zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je raně klasicistní stavba z let 1780-1782, která zásluhou hraběte Liechtensteina nahradila barokní dřevěný kostelík, doložený r. 1667. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v Dírné je gotického původu z 14. stol., přestavován v 17. a 19. stol. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.