Výsledky hledání míst

Původně ranně gotický kostel pochází z konce 13. století. V roce 1895 kostel zcela vyhořel a zničeny byly i zvony. Okamžitě započaly opravy a roku 1897 byl kostel znovu vysvěcen. Nové věžní hodiny jsou z roku 1949.

Gotický kostel, částečně přestavěný koncem 17. století stojí uprostřed obce Okna při hlavní silnici, obklopený zdí s bránou. Jednolodní stavba s pětibokkým presbytářem a čtvercovou věží v západním průčelí.

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Původně gotický kostel vznikl před r. 1321, fara zde byla zřízena v roce 1352. V r. 1674 byl přestavěn barokně a v r. 1866 upraven. V l. 1914–15 zásadně opraven. Poslední oprava v r. 1992. Za kostelem je studánka uctívaná více než 500 let.

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Barokní hřbitovní kostel byl postaven v l.1732–35 na místě gotické františkánské kaple. V interiéru renesančně-barokní dřevěný epitaf z r. 1607, pololidová malba ve stylu sedlčanských kancionálů a Madona ze 17. stol.

Současný kostel vystavěn v padesátých letech 18. stol. Opravami prošel r. 1899, 1947 a naposledy počátkem 21. století. V kostelní zvonici umístěny tři zvony.

Farní (dnes filiální) novogotický kostel, který nahradil původní renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Postaven v letech 1895–99 hraběnkou Aloisií Czernin-Morzinovou. Autorem projektu je významný český architek Josef Schulz.

Drobný kostelík vystavěn v letech 1903–1907. Základní kámen kostela byl položen 19.7.1903. Stavba byla dokončena v roce 1905, kostel však byl vysvěcen až 14. 7.1907. Kostel spadá pod farnost Lašovice.

Mariánský poutní kostelík nad údajně zázračnou studánkou v západní části Vilémova, postavený v letech 1728–1731. Bohaté vnitřní zařízení včetně náhrobku Leopolda hraběte Salma z r. 1774. Součást areálu se sochařskou výzdobou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.

Kostel v Nové Vsi nechala postavit v letech 1616–17 Kateřina z Rederu v rámci zřizování svého vdovského sídla. Pozdně barokní úprava 1782. Zachována část původního zařízení, většina pochází z 18. století.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je poprvé připomenut ve 14. století, dnes barokní z roku 1715 postavený Janem Josefem z Valdštejna, opravený v letech 1720–24, potom ještě 1876, 1935, 1937.

Římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie byl postaven v novogotickém stylu stavitelem Karlem Pekárkem v roce 1903. Kostel byl nedávno celkově opraven. Původní novogotická výzdoba kostela se, s výjimkou varhan, nedochovala.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.