Výsledky hledání míst

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, upravován v letech 1568 a 1635, barokně pak v 18. století. Jednolodní obdélný s třípatrovou věží se zvoničkou a pětiboce uzavřeným presbytářem. V roce 1993 odkryt cenný cyklus nástěnných maleb z poloviny 14. století v presbytáři. Památkově chráněn.

Kostel sv. Mikuláše ve Veverských Knínicích je raně gotického původu. Jeho jádro pochází zřejmě z 3. čtvrtiny 13. století, o čemž svědčí dochovaný portál z r. 1270. Upravován byl barokně v 18. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Topolanech byl postaven v letech 1761-1766. Roku 1859 byla obnovena samostatná farnost. V roce 1897 byla upravena střecha věže.

Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven r. 1350 v gotickém slohu, později byl r. 1720 opraven a přestavěn barokně péčí Viléma z Kolowrat. Barokní vnitřní vybavení doplněno v 2. pol. 19. stol., z té doby i varhany. Nyní filiální kostel ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Mikuláše gotického založení z r. 1363, loď prodloužena a věž přistavěna v 19. stol. Oratoře z 19. a 20. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována z Českých Velenic. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Farní kostel sv. Mikuláše v Bohuslavicích gotického původu upravován převážně barokně v 17., 18. i 19. století. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z 20. stol. Pravidelné bohoslužby zajišťovány ex currendo z farnosti České Meziříčí. Památkově chráněn od r. 1958.

Léta Páně 1582 byl starší středověký chrám rozšířen a dne 27. června 1583 vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Na přelomu 17.-18. stol. byl kostel barokně upraven. V 60. letech 18. stol. přistavěna věž. Z téže doby pochází také barokní fara.

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Na místě staršího dřevěného kostela vystavěn r. 1807 nový kostel. Na západním průčelí kostela hranolovitá věž, jejímž podvěžím vede hlavní vstup do kostela. Na kamenném ostění portálu letopočet 1807.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.