Výsledky hledání míst

V jádře gotická stavba farního kostela sv. Bartoloměje zmiňovaná poprvé písemně r. 1408. Upraven renesančně, barokně a pseudoslohově v 19. stol.

Původně románsko-gotický kostel, doložený roku 1350 (obvodové zdivo presbytáře s fragmentem románského okénka, kružbovým oknem a hrotitým portálkem v jižní zdi lodi), renesančně (dochovaná sgrafita) a barokně upraven (1787).

Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.

Rumburský farní kostel pochází ze 16. století. Jeho zvláštní podoba vyvolala domněnku o původním obytném využití části objektu. Úpravy v 17.–19. století mu daly dnešní slohově neurčitý vzhled a novorománské vnitřní zařízení.

Kostel ve Velkém Šenově existoval nejpozději roku 1341. Prošel zřejmě přestavbami od 15. do 18. století, současný vzhled pochází z roku 1780. Severozápadně od něj sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly.

Na místě staršího objektu, poškozeného za husitských válek, byl roku 1466 postaven v Hrádku nový kostel. Renesančně a barokně byl upravován v 16.–18. stol. Následky zanedbané údržby po roce 1945 odstranila velká oprava na přelomu 20. a 21. stol.

Jednolodní barokní kostel postaven v roce 1754 na místě gotického předchůdce snad podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho. Vybavení kostela z přelomu 18. a 19. stol., poslední opravy proběhly v 70. letech 20. stol. Kostel disponuje pěti zvony ve věži, kde je také farní muzeum.

Pozdně empírový kostel v Siřejovicích, přistavěný roku 1846 ke gotické věži původní svatyně, připomínané poprvé 1363. V blízkém okolí dvě barokní sochy a postsecesní pomník padlým z I. světové války.

Kostel postavený ve II. polovině 15. století prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1734. Dále byl upraven ve II. polovině 19. století, následky poválečné devastace odstranila obnova po roce 1990.

Raně gotický farní kostel klášterního města Vyšší Brod prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Pravděpodobně největší stavbu v Česku s dochovanou chórovou věží obklopuje hřbitov s několika božími mukami, severně od něj velká klasicistní fara.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.