Výsledky hledání míst

Na místě starší stavby, ze které snad pochází věž v ose západního průčelí, byl v letech 1735–43 postaven velký pozdně barokní jednolodní kostel. Původně byl obklopen hřbitovem, u jehož jižní zdi stojí bývalá fara.

Novorenesanční kostel v Nížebohách byl postaven v letech 1877–1879 podle projektu Antonína Barvitia. Svěcen r. 1883, obklopen bývalým hřbitovem. Pozoruhodná dominanta vsi na úbočí nad údolím Ohře.

Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17. Původně součást johanitské kurie, dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží.

Poprvé připomínán 1250, zřejmě původně románský vlastnický. Upraven goticky, roku 1421 poničen husity. Obnoven, po třicetileté válce prodloužen k západu, původní vícelodí bylo nahrazeno plochostropou lodí. Od poloviny 19. stol. do 50. let 20. stol. farní.

Původně gotický kostel ze 14. století, upravený po požáru roku 1592, byl s výjimkou západní věže nahrazen roku 1776 pozdně barokní novostavbou. Po roce 1945 chátrá, v posledních letech obnovena střešní krytina. Asi 100 m od něj mohutná raně barokní sýpka.

Pozdně gotický kostel v obci na nejzápadnějším hřbetu Českého středohoří. Postaven 1501, později upravován. Horní část věže znovupostavena 1720 dle projektu P. I. Bayera. V posledních letech opraven. V obci stávalo proboštství postoloprtského kláštera.

Původně gotický kostel v obci na jižním úbočí Českého středohoří. Barokně přestavěn v roce 1717. Jednolodní stavba s hranolovou západní věží a odsazeným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Na jižním boku předsíň a sakristie. V současné době bez využití.

Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.

Postupně obnovovaný kostel severočeské obce. Stavba z let 1701–3 na místě staršího předchůdce se po roce 1945 postupně změnila na zříceninu obvodových zdí. Zařízení zmizelo. Po roce 1995 nejprve zastřešena věž, 2006 i vlastní kostel.

Gotický kostel poprvé zmíněný r. 1369, kolem roku 1700 přestavěn barokně. Dnes bez využití chátrá. Přibližně orientovaná stavba má obdélnou loď s hranolovou věží v západním průčelí a čtvercovým odsazeným závěrem se šestibokou oratoří od jihu. Mobiliář novorománský, renesanční náhrobníky a zvon.

Původně gotický kostel poprvé zmiňovaný v 1. pol. 14. stol. barokně přestavěný ve 2. pol. 18. stol. V kryptě kostela pohřben roku 1578 hrabě Kryštof Šlik.

Kostel postaven r. 1340 jako gotická svatyně sv. Ludmily, upraven v 16. a 17. stol. barokně a zasvěcen sv. Martinovi, zrušen r. 1783. Budova prodána r. 1827 a využívána k hospodářským účelům. Kostel obnoven r. 1926, objeveny vzácné středověké malby z doby Karla IV.

Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.

Původně románský kostel postavený před rokem 1187 v osadě, rozdělené ve 13. století staroměstskými hradbami. Ty se těsně přimkly ke kostelu, což mu dalo přízvisko. Ve II. polovině 15. století přistavěny boční lodi, po zrušení 1784 přestavěn na obytný dům. Obnoven pro evangelíky K. Hilbertem 1905–06.

Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje je ojedinělá puristická stavba postavená v letech 1927-1928 podle projektu architekta Antonína Mendla. Zvonice stojí oddělena od samotné jednolodní stavby kostela. Areál kostela je od roku 2000 chráněn jako kulturní památka.