Výsledky hledání míst

Původně gotický svatostánek byl roku 1716 přestavěn barokně. Po polovině 18. století postavena hranolová věž. Jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem má na severu mělkou boční loď s emporou, na jihu čtvercovou sakristii, mariánskou a hrobní kapli. Stojí na návsi a je využíván k bohoslužbám.

Románský kostel sv. Martina byl postaven ve 2. čtvrtině 13. století snad Sulislavem z Trnovan. Další přestavby vrcholně gotické, a také po požáru v roce 1790 a 1841. Dnes chátrá. Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí má odsazený trojboce zakončený závěr se sakristií od jihu.

Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Rokokový kostel sv. Martina byl postaven v l. 1781–82 na místě pův. gotického kostela (patrně z 13. stol.). Se zděnou hranol. zvonicí s cibulovitou bání, vedle stojí fara z pol. 19. stol. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. V kostele rokokový oltář z r. 1781 od Josefa Pacáka z Litomyšle.

Pozdně renesanční kostel byl postaven na místě pův. gotického kostela (dokončeného r. 1494) zřejmě s část. využitím got. zdiva. Nový kostel dal postavit Bernard st. ze Zástřizl v l. 1618–19. Opravován po požárech v l. 1788 a 1794. R. 1937 byl kostel rozšířen (arch. K. Madlmayr). Chráněná památka ČR.

Barokní farní kostel sv. Martina v Rovečném vznikl přestavbou starší svatyně v r. 1721. Je obklopen hřbitovem. Obci však dominuje evangelický kostel zbudovaný po vydání tolerančního patentu.

Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem je barokní stavba z let 1737-1745 na místě starší, pozdně gotické stavby. Novou stavbu inicioval hrabě Filip Stadion. Přenesena do ní i tzv. Lomikarova hrobka z r. 1696. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Martina v Bošilci je gotického původu z konce 14. stol., opraven r. 1703 a r. 1836 doplněn o zděnou věž. Je kostele farním s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1990 součástí vesnické památkové rezervace.

Gotický kostel ze 14. stol. přestavěn renesančně v pol. 16. stol. Kašparem Gottfriedem ze Žebnice. Dnešní podoba je barokní. Gotická křížová klenba presbytáře, gotické východní okno s ostěním a kružbou. Filiální římskokatolický kostel farnosti Domažlice. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Kostel sv. Martina v Šatově je v jádru pozdně gotický z 15. století, byl přestavován v 17. a poté v 19. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Za ním stojí kaple Božího hrobu se zbytky románského a gotického zdiva. Kostel i kaple jsou od r. 1958 památkově chráněny.

Kostel je románská stavba (kol. r. 1200) s raně gotickým (c1250) presbytářem a pozdějšími úpravami, zejména z r. 1763. Je obehnán ohradní zdí s márnicí a opevňovacími valy s příkopy bývalého tvrziště. Kostel je farní s pravidelnými bohoslužbami, který je s okolními valy chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Martina ve Věžné je působivě umístěná pozdně gotická stavba s robustní čtyřbokou věží. Je filiálním kostelem ve farnosti Rožná nad Pernštejnem s pravidelnými bohoslužbami a zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Jednolodní filiální kostel s pravoúhlým kněžištěm dal vystavět jako pozdně barokní novostavbu v letech 1775-1776 majitel panství Kysibel hrabě Ludwig Hartig. Po odsunu německého obyvatelstva a začlenění do vojenského újezdu Hradiště přestal být udržován a chátral. V 60. letech 20. stol. byl zbořen.

Novorománský kostelík sv. Martina postavený po roce 1863 na místě původního kostela z roku 1352, poškozeného za třicetileté války.