Výsledky hledání míst

Současný barokní římskokatolický farní kostel byl postaven na místě staršího chrámu v letech 1736-1739 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Barokní fara byla dokončena ještě před zahájením přestavby kostela roku 1734.

Románský kostel vsi Řepy z počátku 13. století na místě dřevěného, později upravován barokně a klasicistně. Ve 2. polovině 20. století zchátral, avšak před demolicí byl zachráněn památkáři. Restaurován v letech 1991-1993 do podoby z 18. století, od r. 1996 se opět používá jako farní.

Kostel byl postaven v letech 1170-80. Z románské stavby se dochovalo dvojokno ve vnitřní části kostelní věže. Podobu mu dala gotická přestavba ve 14. stol. a novogotická úprava v 19. stol. Za II. světové války byl obsazen SS a věž sloužila jako pozorovatelna. Od r. 2009 patří do farnosti Votice.

Kostel sv. Martina v Olešné doložen jako farní v polovině 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. V ohradní zdi zrušeného hřbitova za presbytářem hranolová patrová zvonice s bránou. Vybavení kostela převážně z 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Rakovník.

Pozdně románský kostel sv. Martina, nacházející se nad Dolními Loučkami, prodělal ve své historii několik stavebních úprav, zejména v baroku. Poprvé zmíněn až roku 1381, v roce 1486 došlo ke změně patrocinia. Dnešní portál na západní straně věže byl osazen druhotně.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.

Pozdně barokní kostel ve Zlaté Olešnici nahradil roku 1775 starší dřevěnou stavbu. Jednolodní stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí je vzhledem k terénní konfiguraci postavena na velmi strmém svahu nad centrem obce.

Jednolodní kostel s hvězdicovitým, šestiúhelným půdorysem z roku 1349. Kolem se nachází hřbitov, kde je pohřbeno mnoho slavných osobností (Jan Nepomuk Filcík, Mořic Pícha aj.). Roku 1721 přestavěn J. B. Santinim.

Pseudorománský jednolodní kostel s obdélným závěrem a hranolovou věží nad hlavním portálem v jižním průčelí, vybudovaný na místě románské rotundy, uváděné v r. 1352. Starý kostel byl zbourán 1866. Novostavba byla postavena v letech 1866–67.

Původně gotický hrazený farní kostel obce Beňovy ze 13. století. Z opevnění se zachovaly náznaky příkopu a valu. V letech 1735–1748 byl radikálně přestavěn do prosté barokní podoby. V interiéru dva oltáře z poloviny 18. století, lavice z konce 17. století a varhany z počátku 18. století.

Gotická stavba na místě zřejmě románského kostelce, tedy opevněného kostela na vyvýšenině, pod kterou se nacházela původní obec. Současná podoba výsledkem obnovy roku 1894. Dnes kostel obklopen rozsáhlým hřbitovem s novějšími drobnými objekty (vstupní brány, márnice, hrobka rodiny Šlajsovy).

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Novorománský kostel v letech 1873–75 nahradil původní románskou, roku 1771 barokně upravenou stavbu. Z té se dochovala snad jen spodní část věže. Kostel je obklopen hřbitovem, do jehož severní zdi je vetknuta pozdně barokní márnice.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Pozdně románský kostel z doby kolem roku 1240 byl přestavěn koncem 17. století (klenba lodi). V letech 1728–30 přistavěny boční kaple. Většina zařízení z II. poloviny 18. století, několik náhrobků ze 16.–19. století. Areál kostela a hřbitova opraven na přelomu 20. a 21. století.