Výsledky hledání míst

Konvent servitů v Nových Hradech založený Ferdinandem Buquoyem v roce 1677 při kostele sv. Petra a Pavla. V 50. – 80. letech 20. století kasárna pohraniční stráže. R. 1991 vrácen řádu servitů, po smrti posledního řeholníka r. 2005 klášter převzalo společenství papežského práva Rodina Panny Marie.

Bazilika je gotická stavba,významná díky tzv.architektuře neomítnutého zdiva. Zakladatelkou kostela byla v r.1323 královna Eliška Rejčka. Po smrti zde byla pochována. Velmi vzácný je ze stříbra tepaný a pozlacený tabernákl s baldachýnem. Kostel v r.1987 povýšil papež Jan Pavel II. na baziliku minor.

Klášter založila ve smíšeném slohu s románskými i raně gotickými prvky královna Konstancie v r. 1233, kostel vysvěcen v r. 1239. V 17. a 18. století několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Nyní je zde jediný funkční konvent cisterciaček v ČR, v jedné z budov areálu sídlí pobočka Muzea Brněnska.

Klášter založily před rokem 1269 dcery Vítka z Klokot. Prošel několika gotickými etapami a barokní přestavbou 1652–1734. Zrušen 1782, poté továrna a zámek (kostel farní). Po roce 1945 chátrá bez využití.

Cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r. 1205 morav. markrabětem Vladislavem Jindřichem. Vybudován jako románská bazilika s příčnou lodí a pěti apsidami. Areál uzavíral ze tří stran nádvoří. R.1837 byl přestavěn na zámek. Dnes je Charity, slouží jako soc. ústav.

Klášter založen mezi lety 1197–9 Slávkem z Oseka. Postupná výstavba ve 13.–14. stol., dochována hmota kostela a křížová chodba s kapitulní síní. Po úpadku v 15. a 16. stol. barokní přestavba v první pol. 18. stol. Zrušen 1950, po roce 1990 obnoven.

Cisterciácký klášter zal. r. 1144 kníže Vladislav II. R. 1421 byl vypálen husity. V l. 1628–1740 barokně přestavěn (arch. J. B. Santini, K. I. Dientzenhofer). R. 1785 zrušen (josefínské reformy). Od r. 1826 v majetku kancl. Metternicha, po r. 1945 zestátněn. Od r. 1995 je Národní kulturní památkou.

Gotický klášter založen Rožmberky v roce 1259. Poté osídlen cisterciáckými mnichy, kteří byli před 60-ti lety z kláštera vyhnáni. O deset let později se mohli opět vrátit. Dodnes se klášter dochoval ve velmi dobrém stavu.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Výstavný klášter založil Dětřich z Portic r. 1357. R. 1421 husity rozvrácen, r. 1481 obnoven Landštejny, r. 1553 znovu zanikl. R. 1690 obnoven ve skromné podobě, definitivně zrušen r. 1783. R. 1819 J. Dörfel přestavěl budovu kláštera na zámek. Jan II. z Lichtenštejna jej přestavěl do dnešní podoby.

Proboštství plaských mnichů vzniklo v tehdejším Lipém kolem roku 1253. V květnu 1426 vypáleno husity, obnoveno snad 1460, v 16. stol. upadalo, obnova po třicetileté válce. Po zrušení mateřského kláštera majetkem Kouniců, od 1922 města. Dnes děkanství.

Proboštství, založené cisterciáky ze sedleckého kláštera, uváděno r. 1248. R. 1421 bylo vypáleno husity. Ruiny kostela sv. Martina jsou viditelné na vedutě z poč. 17. stol.; na skice z pol. 19. stol. již nejsou. Areál je v nepřístupné soukromé zahradě, dochované kamenné artefakty v Městském muzeu.

Bývalý konvent cyriáků ze 13. st. zanikl za husitských válek. Zůstal pouze obnovený gotický kostel Panny Marie, dnes obklopený hřbitovem s kostnicí. Na jižní stěně býv. věže kresby z 2. poloviny 15. století. Zachovány gotické architektonické prvky.