Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel z let 1774–75 na místě starší stavby, doložené 1357. Dominanta areálu, zahrnujícího dále gotickou kapli Navštívení Panny Marie, hřbitov, kapli sv. Jana Nepomuckého a rozlehlou bývalou faru. Vzhledem k současné velikosti vsi udivuje svou rozlohou a výstavností.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Dům čp. 117/II vznikl z ruiny středověkého kostela sv. Petra a Pavla, připomínaného roku 1409. V pohusitské době byl jediným katolickým chrámem v Rokycanech. V roce 1784 vyhořel a roku 1789 byl zrušen. Obytný klasicistní dům na jeho místě využil zachovalých kostelních zdí. Dnes je užíván k bydlení.

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1875. Trojlodní bazilika s polygonálním presbytářem. Vystavěn převážně v novorománském slohu podle návrhu stavitele Karl Haberzettla z Chebu. Kostelní věž přistavěna v roce 1917, ukončena nízkou kopulí s křížem. Vnitřek kostela jednoduše vyzdoben.

Kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1673 - 1675. Nedlouho po požáru obnoven. V interiéru kostela křtitelnice, hrobka faráře Fischera a hraběte Antonína Braidy s jeho rodinou. Za kostelem na bývalém hřbitově stojí ve zdi kaple.

R. 1321 zmíněna oratoř, r. 1350 fara, r. 1393 dokončena vrcholně gotická přestavba na jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem. V presbytáři gotické nástěnné malby z r. 1393. Na zaniklém hřbitově kostnice přestavěná z bývalé gotické kaple. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732.

Kostel poprvé zmíněn r. 1561, po požáru r. 1741 přestavěn do dnešní podoby, další úpravy v l. 1839 a 1862, naposledy opraven r. 2001. Jednolodní, orientovaný, s vysokou hranolovou věží v průčelí, obdélným trojboce zakončeným závěrem a osovou čtvercovou sakristií. U schodiště Kalvárie z r. 1868.

Věž kostela sv. Petra a Pavla s čapím hnízdem je dominantou obce Strýčice. Pův. románský kostelík z 13. stol. byl zvýšen a rozšířen v pozdní gotice, později upraven barokně a doplněn o hranolovou věž. Od r. 2013 je chátrající stavba v rekonstrukci.

Původně pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla byl několikrát přestavěn, ve své barokní podobě podlehl požáru v roce 1917, následně získal v letech 1923-1924 současnou podobu využívající kubistické prvky.