Výsledky hledání míst

Franí kostel sv. Máří Magdalény, do dnešní podoby přestavěn ve 2. pol. 18. stol., s barokní farou a mansardovou střechou z roku 1780.

Na místě původního gotického kostela stojí od roku 1732 kostel nový, vystavěný v barokním stylu. Jedná se o stavbu unikátní hmotové dispozice. Zcela vpředu kostela stojí věž, která uvnitř skrývá dva zvony.

Jedinou dominantou obce Bělice je kostel zasvěcený Marii Magdaleně, postavený v gotickém stylu v roce 1355. Později byl v 18.st. barokně upraven. Dnes působí spíše neudržovaně, konají se v něm příležitostné koncerty. U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný. Kostelní vež zdobena hodinami.

Kostela Sv. Magdaleny, je postaven v místě původní sklárny a v sousedství zaniklé vesnice. V 16. století kaple a v letech 1752-54 byla přestavěna na kostel. Ze stavby zbyly jen trosky zničeného kostela, který byl v letech 1994 – 95 renovován.

Kostel byl postaven r. 1226 v románském stavebním stylu. V l. 1766-1772 radikálně barokně přestavěn. V l. 1843-1888 proběhla oprava kostela (r. 1843 přestavěna věž). 4 pův. zvony byly zrekvírovány za 1. sv. války. R. 1874 instalovány na věž hodiny. Od r. 1893 nové varhany. Rekonstrukce v l. 1971-72.

Kostel se prvně zmiňuje ve 14. stol. Zvonice byla postavena v 2. pol. 15. stol. Původně gotický kostel byl přestavěn r. 1749 v barokním stylu. Vnitřní zařízení ze 17. stol. bylo v 19. stol. doplněno sochami. Kolem kostela se rozkládá starobylý hřbitov. R. 2011 byla zahájena rekonstrukce kostela.

Původně kaple sv. Maří Magdalény přestavěná na kostel v r. 1567, od té doby s různými pozdějšími stavebními úpravami. Kostel rekonstruován v letech 1992-96.

Kostel vystavěný jako děkanský okolo roku 1590. K přestavbě došlo ve 2. polovině 17. století. Rokokové a barokní zařízení pochází někdy z poloviny 18. století.

Kostel z počátku 13. století prošel několika přestavbami, současný krov lodi pochází ze dřeva, poraženého v letech 1501–2. Opravu po třicetileté válce dokládá letopočet nad hlavním vchodem. Obklopen hřbitovem, v dobrém stavu.

Velhartický hřbitovní kostel byl založen roku 1373, tehdy byl zasvěcen Božímu tělu. Úpravy na počátku 16. stol., klenba presbytáře z 19. stol.

Farní kostel v Jeřicích stával v těchto místech již během 14. století a býval původně dřevěný. Teprve v nám neznámé době byl přeměněn do kamenné podoby. V letech 1780-1787 byl postupně nahrazen současnou stavbou.

Kostel sv. Marka v Beneticích byl postaven v historizujícím slohu v letech 1853-1859 jako náhrada za středověký kostelík poničený požárem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původem raně gotický jednolodní kostel ze 2. pol. 13. stol. na návsi v oválném ohrazení zaniklého hřbitova. Od r. 1569 filiální. R. 1852 barokně přestavěn. Římskokatolická farnost Náměšť nad Oslavou, pravidelné bohoslužby. Fresková výzdoba presbytáře s plochým závěrem. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kostel z roku 1774 stojí na místě dřevěného protestantského (1569-1773). V průběhu let prožil několik poškození. V letech 1823-1826 přestavěn v klasicistním stylu stavitelem Vavřincem Müllerem na jeho náklady.

Barokní kostel, s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a čtvercovou sakristií postaven se samostatnou zvonicí r. 1732 v místě snad románské svatyně. R. 1745 se zhroutila klenba lodi, r. 1771 kostel vyhořel. Poč. 20. st. přistavěna hranolová věž a zbořena zvonice. Skromný mobiliář barokní.