Výsledky hledání míst

Na místě nynějšího kostela stával gotický kostel z pol. 14. stol. Postupně kostel procházel řadou oprav. Kostel přesto velice chátral, byl úplně stržen a na jeho místě vystavěn v letech 1880–1881 nový v pseudogotickém slohu. Od roku 1967 se postupně znovu pracuje na jeho opravách.

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Na místě staršího dřevěného kostela vystavěn r. 1807 nový kostel. Na západním průčelí kostela hranolovitá věž, jejímž podvěžím vede hlavní vstup do kostela. Na kamenném ostění portálu letopočet 1807.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Dřevěný kostelík z r. 1485 nahrazen v letech 1854–55 novorománským kostelem. Kostel je jednolodní, orientovaný k západu. Nad hlavním průčelím stojí hranolovou věž s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí a křížem, mírně odsazený závěr oválně zakončený, s čtverhrannou sakristií od jihu.

V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Kostel sv. Mikuláše v Úvalně je gotického původu z 2. poloviny 14. století, barokizován roku 1762. Památkově chráněn od roku 1958.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.