Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Maří Magdalény z 18. stol., postaven na místě staršího gotického. Ten se jako farní připomíná již před r. 1362. Oltář z 18. století od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice, obrazy křížové cesty z první pol.18. století.

Barokní podélný orientovaný kostel s trojbokým závěrem postaven po roce 1662. Po pol. 18. st. přistavěny boční kaple a kruchta, koncem 19. st. nový hlavní oltář. Přestavěn r. 1926, koncem 2. sv. války silně poškozen, poslední úpravy koncem 20. stol.

Gotický kostel, postavený poč. 15. stol. pravděpodobně Šárovci ze Šárova. R. 1614 nechal Jan Rudolf Trčka kostel stavebně upravit. R. 1736 byla přistavěna kostelní předsíň. V oknech se částečně zachovaly malované znaky Trčků z r. 1614. V kostele je zajímavá zděná kazatelna či gotický dřevěný sloup.

První zmínka o kostele v Arnolticích pochází z roku 1404, pravděpodobně je nejméně o 100 let starší. Z původní stavby se dochovala spodní část věže a nejzápadnější část lodi, zbytek vznikl v letech 1738–39. Poslední velká oprava 1894.

Kostel na levém břehu Smědé je pravděpodobně nejstarší dochovanou svatyní na území města Frýdlant. Předpokládá se, že k němu se vztahuje zmínka z roku 1316. Z původní stavby se zřejmě dochovala spodní část zdí lodi, presbytář pochází buď z 15. nebo 16. století, současný vzhled z počátku 18. století.

Jednolodní barokní kostel sv. Maří Magdalény. Prvně kostel dřevěný z r. 1548, poté kostel kamenný z r. 1673. Dnešní podoba z l. 1731–46. Uvnitř oltářní obraz patronky, sochy sv. Víta a Jeronýma, boční oltáře a kazatelna, které pocházejí z r. 1740. Před kostelem stojí hřbitovní brána z téhož roku.

Barokní kostel sv. Maří Magdalény pochází z let 1702-1704 a postavil ho Kašpar Klinkert z Kladské Bystřice. Stojí na hřbitově a nyní je filiální ve farnosti Bystré v Orlických horách. Nedělní bohoslužby se konají jen jednou za měsíc. Od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Kostelík na konci křížové cesty na vrchu Vyšehrad nechal na místě zbořené dřevěné kaple v roce 1861 postavit Ludvík Karel Nádherný. Jednolodní orientovaná stavba v novorománském stylu má pětiboký závěr a hranolovou věž se zvonovým patrem nad vchodem. Kostelík je památkově chráněn od roku 1958.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Jasenné postaven r. 1672, v r. 1732 prodloužen a v r. 1737 přistavěna věž. Nyní kostel farní s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně farní kostel vznikl asi koncem 14. stol. zřejmě v místě starší románské stavby. U kostela stávala i fara. První farář je zmiňován v r. 1569. Po dokončení nové fary v Bouzově r. 1726 se stal filiálním. V r. 1863 byl zchátralý kostel přestavěn a rozšířena sakristie.

První dřevěný kostelík z r. 1408, zničili v r. 1432 husité. Současná byla stavba postavena v r. 1781. V r. 1922 byl pořízen nový zvon. V 90. l. 20. stol. byla břidlicová krytina střechy vyměněna za kanadský šindel. Dnes zchátralý filiální kostelík patří k potštátské farnosti.

Jednolodní obdélná stavba s půlkruhově zakončeným závěrem a sakristií na jižní straně postavena r. 1791, hranolová věž v Z průčelí pochází ze stavby staršího kostela. Konečná podoba z roku 1858. V roce 2013 byly zahájeny opravy omítek kostela. Před kostelem kamenný klasicistní kříž z roku 1782.

Kostel svaté Máří Magdalény je jednolodní kostel z roku 1735 s bohatě členěnou fasádou. K areálu patří ohradní zeď se vstupní branou a sousoší Piety před branou.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Na přelomu 17.-18. století byl na místě starší kaple z 15. století postaven jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény. Autorem stavby byl italský architekt Domenico Martinelli. Stavba souvisela s obnovou samostatné římskokatolické farnosti.