Výsledky hledání míst

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.

Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.

Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

První písemná zmínka o obci Lesnice pochází z r. 1348. Původně gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen zřejmě ve 2. polovině 13. stol., prvně zmiňován r. 1368. Později byla přistavěna barokní věž a v r. 1841 zvýšena. V letech 1914-1917 byl kostel rozšířen. V 70. letech 20. stol. opraven.

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.

Kostel patří k nejstarším chrámům západních Krkonoš. Jedná se o jednolodní, raně barokní stavbu. Vysvěcena byla r. 1682. Uvnitř se nachází výmalba z roku 1894. Kostel slouží bohoslužebným účelům a také se v něm konají občasné koncerty.

Barokní kostel podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera (?) vznikl na místě původní, nejpozději gotické svatyně. Stejného původu je i márnice v rohu stále funkčního hřbitova. Část vnitřního zařízení pochází ze starého kostela.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.