Výsledky hledání míst

Jednolodní orientovaný barokní hřbitovní kostel, snad z roku 1734, podle jiných zdrojů z r. 1752. V roce 1876 kostel vyhořel při požáru městečka a byl pak stavebně upraven. Památkově chráněný je od roku 1958. Výrazným stavebním prvkem je zajímavě tvarovaný vstupní portál nad dvouramenným schodištěm.

O kostele sv. Jana Křtitele v Dohaličkách jako o farním se dozvídáme již v roce 1352. Ten však byl roku 1742 nahrazen novou stavbou, jež se zřítila v roce 1888 a v letech 1894-1896 pak vyrostl současný chrám Páně.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Kostel byl postaven r. 1658 místo staršího dřevěného kostela. V r. 1692 přistavěna věž a v letech 1708–1709 presbytář. Po požáru r. 1800 opraven, po r. 1945 chátral. Jednolodní plochostropý kostel s hranolovou osmiboce zakončenou věží v čele a půlkruhovým valeně klenutým závěrem.

Na místě kostela pocházejícího ze 13. stol v letech 1696–1702 vystavěn ranně barokní kostel. Před kostelem sousoší sv. Trojice pocházející z roku 1764. Kolem kostela se do roku 1812 rozprostíral hřbitov.

Hřbitovní kostel byl postaven v gotickém slohu někdy v 1. pol. 16. stol. Najisto stál r. 1560 (letopočet na zvonu). Je možné, že stojí na základech staršího kostela (zmiň. r. 1371, neznámá lokace). V l. 1686 a 1748 byl stavebně upravován. Interiér zničen přestavbou na smuteční síň v 80. l. 20. stol.

Původně gotický jednolodní kostel z 2. pol. 14. stol. Jako kostel farní připomínám již r. 1352. V 18. stol. kostel zachvátil požár, následně byl přestaven. Poslední oprava r. 1907. U kostela hřbitov, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Jako náhrada staršího hřbitovního a špitálního kostela byl roku 1844 postaven klasicistní objekt, orientovaný k severu (arch. Josef Sandner). Dodnes se jihozápadně od něj nachází bývalý starý hřbitov, upravený na park.

Původně raně gotický kostel, přestavěný v letech 1613–16. Tehdy vznikla i hřbitovní kaple a brána. Za třicetileté války byl areál změněn v opevněnou základnu Švédů. Roku 1708 přistavěna západní hranolová věž. Po roce 1945 areál zchátral, kostel nedávno opraven.

Pozdně barokní kostel z l. 1754–63 s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, ke kterému přiléhá hranolová věž. Dřívější dřevěný kostel připomínán již r. 1612. U kostela se nachází hřbitov a márnice. Sochy uvnitř kostela jsou dokladem kultu českých národních světců v poněmčeném pohraničí.

Nejstarší kostel ve Staré Rudné byl nepochybně dřevěný a mohl vzniknout již ve 13. století. Později postaven zděný. Současná podoba kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli pochází z roku 1812. U kostela byl hřbitov a fara.

Původně evangelický kostel nechal v r. 1610, na místě staršího středověkého kostelíka zmiňovaného prvně v r. 1276, postavit Jeroným Václav Thurn. V r. 1622 přešel do rukou katolíků a byla zde zřízena římskokatolická farnost. V r. 1829 přistavěna kaple Božího hrobu.

Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele na hřbitově v Markoušovicích byl vybudován v letech 1771-1787. Věž byla k němu přistavěna až r. 1884. Cenné vnitřní zařízení a varhany. Pro mimořádnou akustiku kostel využíván k varhanním koncertům. Filiální kostel ve farnosti Úpice.

Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.

Jednolodní kostel z první poloviny 14. stol. Exteriér prostý, interiér dochován včetně gotické klenby a hrotitého portálu. Kostel vybudován v místě někdejšího hradiště. Všechna průčelí hladce omítnuta. Loď má barokní plochý strop. Současný interiér z 20. stol. Typ venkovské gotické architektury.