Výsledky hledání míst

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel založen již před r.1260, i po přestavbě v 16. st. zachován gotický ráz. Do r. 1640 kostelem farním. R. 1939 proveden archeologický průzkum a v l. 1998–2000 generální oprava kostela. Na hřbitově u kostela stojí malá šestiboká barokní márnice.

Gotický kostel z počátku 14. století, přestavěn v letech 1772–1775, sakristie z r. 1782. Pozoruhodná věž z r. 1626 s bedněným horním patrem a štíty. Kostel opraven po r. 1990. Jižně od něj mariánské sousoší z r. 1717.

Původně redukovaná románská basilika z konce 12. či počátku 13. století, po požáru r. 1620 kostel opraven a v roce 1677 barokně přestavěn. Dnešní podoba z l. 1745–1750. Pod apsidou románská krypta, na jižní stěně lodi odkryt románský portál.

Kostel a fara v Osvětimanech existovaly již někdy v 15. stol. Současný kostel byl vybudován za přispění Jana Dětřicha z Petřvaldu v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostelíka. U kostela je fara a hřbitov.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Areál kostela sv. Havla s márnicí, litinovým křížem a ohradní zdí. Kostel se západní hranolovou věží, obdélnou lodí a s pravoúhlým presbytářem s okosenými nárožími. Fasáda s jednodušším barokním tvaroslovím. Pozdně barokní kostel z roku 1783 se starší věží.

Kostel sv. Havla v Podhoří vznikl jako gotický asi na přelomu 13. a 14 stol., nejpozději však ve 2. pol. 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1446. Před r. 1717 byla ke kostelu přistavěna věž a r. 1871 ještě nová sakristie. První ze dvou zvonů je z r. 1717, druhý byl ulit až po r. 1980.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Raně barokní kostelík z roku 1680 se hřbitovem a bývalou farou v dominantní poloze nad vsí. Nahradil starší objekt doložený 1354, zřejmě výrazně starší. Někdejší dřevěná zvonice zničena koncem 60. let 20. století, kostel opraven 2005–07.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.