Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Zachovalý, původně gotický kostel ze 14. století (loď), koncem 15. stol. přestavěn a přistavěna pozdně gotická věž s dlátkovou střechou, další přestavby v průběhu 18. - 20. stol. (kruchta, oratoř, předsíň). V interiéru hodnotné nástěnné malby sv. Kryštofa z 16. století. Přístupný v době bohoslužeb.

Původně románský vlastnický kostel, připomínaný po roce 1235. Později zde zřízen špitál. Zrušen 1784, přestavba na obytný dům. Obnova kostela 1935 a po povodni 2002. Do areálu lokalisována řada místních pověstí.

Jediným pozůstatkem středověké vsi Krteň je původně vlastnický kostel, postavený ve II. polovině 13. století v pozdně románském slohu. Roku 1575 získal boční loď, 1699 sakristii, 1732–34 byla zvýšena věž. Současná podoba je výsledkem novorománské přestavby roku 1890. Uvnitř gotické malby.

Barokní farní kostel s rokokovým interiérem. Postaven v l. 1763-67 na místě 24 vyhořelých stodol zdejším stavitelem N. Orlíčkem. Je na půdorysu kříže, ramena tvoří sakristie a kaple sv. Inocence.V r. 1775 kolem kostela postavena zeď s výklenkovými kaplemi křížové cesty a pilířovými branami.

Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.

V letech 1791-1792 byl postaven kostel, fara a církevní škola. K posvěcení chrámu došlo 23. května 1802. V letech 1946-1947 byl chrám upraven a dne 3. července 1947 znovu posvěcen. V roce 2015 došlo k demolice historické fary. Současná farní budova vznikla v letech 2011-2015.

Římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla v Rájově u Mar. Lázní byl postaven v letech 1787-1789 klášterem Teplá. Pozdně barokní kostel není od 50. let 20. stol. využíván k bohoslužebným účelům a chátrá. Zdejší farnost byla r. 2005 sloučena s farností tepelskou.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Kostel se poprvé v Malém Březně připomíná poprvé roku 1334. Částečně dřevěnou stavbu, doplněnou roku 1597 mohutnou věží, poškodil požár 1633. Obnova proběhla 11 let nato, zásadní přestavba 1723–5, další úpravy v 19. století. Opraven 1996–8.

Původně pozdně gotický kostel z 15. století. Barokně přestavěn roku 1754 J. Sieglem. Původně zde byl instalován renesanční oltář, za dramatických okolností zachráněný z půdy vintířovského zámku. Po roce 1945 kostel zchátral, dnes bez zařízení, opravován.

Původně gotická kaple z poloviny 14. století, rozšířena v 16. století a radikálně přestavěna v roce 1897. Zachovány fragmenty gotických prvků. Kolem hřbitov s barokní bránou a márnicí.

Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.