Výsledky hledání míst

Hledání podle klíčového slova.

Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Počáteční písmeno
Nastavte si výpis míst podle prvního písmene názvu.

A B C Č D E F
G H Ch I J K L
M N O P Q R Ř
S Š T U V W X
Y Z Ž
Vaše okolí
Pro vyhledání míst kolem vás bude možná nutné povolit odečtení vaší polohy.

Nalezeno celkem 7863 záznamů, 265 / 525 stran, vyhledáno za 1.45 sec
 kostel sv. Jakuba Většího
150.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.
 kostel sv. Jakuba Většího
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Krhov
Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.
 kostel sv. Jakuba Většího
525.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bukov
Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.
 kostel sv. Jakuba Většího
610.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mezilesí
V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.
 kostel sv. Jakuba Většího
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Městečko
Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.
 kostel sv. Jakuba Většího
470.0 m. n.m.
Chylice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mirošov
Osamělý kostel na hřbitově je raně gotického nebo dokonce románského původu z 13. stol. Okolní ves Chylice zanikla počátkem 17. stol. Po třicetileté válce opraven v letech 1675-1676 a doplněn o věž, opravován dále r. 1773 a 1882. Zařízení převážně barokní z 2. poloviny 17. stol.
 kostel sv. Jakuba Většího
454.0 m. n.m.
Prusíny
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nebílovy
Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.
 kostel sv. Jakuba Většího
228.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Královéhradecký kraj, Kratonohy
Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Rokytnice
Původně gotický kostel je poprvé zmiňován v r. 1353. Při opravě po požáru v roce 1764 byl kostel rozšířen a přestavěn do současné pozdně barokní podoby. Jednolodní chrám s polygonálním ustoupeným presbyteriem a průčelní věží s barokní bání. V průčelí figurální náhrobníky Václava a Půty z Ludanic.
 kostel sv. Jakuba Většího
559.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Lhenice
Původně raně gotický kostel, poškozený v r. 1560. Přestavován a zvětšen v 18. stol. a dále koncem 18. a zač. 20. století. Kostel je zachovalý. Přístupný příležitostně.
 kostel sv. Jakuba Většího
462.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Horní Lomany
Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.
 kostel sv. Jakuba Většího
267.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Chroustovice
Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.
 kostel sv. Jakuba Většího
415.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Drahoňův Újezd
Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.
 kostel sv. Jakuba Většího
384.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Nové Hrady
Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.
 kostel sv. Jakuba Většího
324.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Srbeč
Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.