Výsledky hledání míst

V letech 1713-1718 byl na místě staršího dřevěného kostela postaven zděný barokní kostel sv. Mikuláše. Do současné novorománské podoby byl uveden rozšiřující přestavbou probíhající v letech 1867-1871, kdy bylo změněno i patrocinium. Od r. 1999 je chráněn jako kulturní památka ČR.

V obci až do počátku 20. století nebyl kostel. Stavba kostela byla zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Kostel vystavěný v novorománském stylu byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.

Farní kostel sv. Cyrila Metoděje postaven v letech 1870 – 73. Při příležitosti výročí slovanských věrozvěstů se zde každoročně koná velká pouť.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje vystavěn v l. 1855–1857. Postupně až do roku 1873 dovybavován interiér. Roku 1987 do prohlubně mensy nově instalovaného oltáře uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého Neumanna.

Novobarokní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl v Chlebovicích u Místku postaven v r. 1863 na památku 1000. výročí příchodu oboz věrozvěstů na Moravu. V r. 1947 byl kostel rozšířen o boční kaple a sakristii.

Místo příspěvků na nový kostel v Tršicích, kam Doloplazy spadaly, si občané Doloplaz vystavěli v letech 1894–1896 kostel vlastní. Od roku 1899 kostel farní.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje pochází z roku 1889. Jednolodní stavba se štíhlou věží v průčelí.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.

Trojlodní bazilika s představenou věží v průčelí a rozšířeným závěrem. Vstup je řešen schodištěm ústícím do chrámové předsíně. Věž je zakončena stanovou střechou, stejně jako sanktusníková vížka. Stavba vznikla v letech 1928 – 1932.

Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.

Dřevěný roubený kostel byl postaven r. 1936 pod vedením ing. J. Dostála. Autorem bohaté naivistické řezbářské výzdoby (oltář, křtitelnice) je hrčavský rodák Ondřej Zogata. Ve věži kostela byl původně zavěšen ocelový zvonek z vížky polské školy v Bukovci, ten byl r. 2006 nahrazen novým zvonem.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Původně kaple sv. Barbory při kapucínském klášteře, r. 1764 rozšířena na kostel. Klášter zrušen za Josefa II. a budovy od r. 1861 patřily městu. Kostel využíván jako sklad, r. 1902-1903 novobarokně přestavěn a r. 1906 znovu vysvěcen.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Pozdně barokní farní kostel sv. Diviše s klasicistním průčelím postaven na návsi v Chomuticích v letech 1780-1782 náhradou za starý dřevěný kostel na hřbitově. Na klenbě a stěnách presbytáře hodnotné fresky z 19. stol. Část zařízení pochází ze zrušeného kláštera ve Valdicích.