Výsledky hledání míst

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.

Rozhledna (899 m n. m.), postavená v roce 2006, dosahuje výšky 25,4 m. Konstrukce je kovová, opláštěná dřevem. Výhled do Polska, Kladska, Rychlebských hor a Jeseníků.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.

Původně klášter, vystavěný roku 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl. Po zrušení Josefem II. sloužil jako továrna. Až František Xaver Dietrichštejn jej v letech 1819-1826 přestavěl na jeden z nejkrásnějších zámků na Moravě.

Barokní zámecká panská rezidence byla postavena r.1729 rodem Dietrichsteinů, kterým přestal vyhovovat tehdejší hrad. Na stavbu byl použit i materiál z hradu. V nádvoří jsou částečně zachovány arkády, kamenná studna. Dnes zde sídlí Muzeum Boskovicka.

Nepatrné zbytky lícovaných zdí bašty s nejasným původem a dobou vzniku. Místo plnilo funkci předsunuté bašty hradu. Stavba byla několikrát pobořena a opravena. R. 1707 byla rozmetána střelným prachem a zdivo rozebráno.

Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Botanická zahrada a arboretum byly založeny na místě vápencového lomu, kde se těžilo od r. 1860 do 20. l. 20. stol. R. 1998 počala přeměna na botanickou zahradu. Jsou zde teplomilná společenstva, jezírka s bahenní a vodní faunou a flórou, naleziště zkamenělin, jeskyně, cvičné lezecké stěny.

V roce 1938 byla založena Prof. ing. A. Bayerem. Dále rozšířena v roce 1967. Areál je rozčleněn do 5 tématických částí, které jsou popsány na mapce. Sbírka arboreta zahrnuje na 4000 typů orchidejí, 300 tillandsií, 2000 trvalek, 350 kultivarů velkokvětých kosatců, 500 skalniček a 4000 dřevin.

Pražská botanická zahrada z r. 1966 a zpřístupněná r. 1992 je krásným kusem přírody s netradičním výhledem na Prahu. Chloubou je překrásná japonská zahrada, vinice sv. Kláry a celá venkovní expozice s ukázkami různých biotopů a se sbírkou zkamenělých dřev. Pravidelně se zde pořádají výstavy.

Botanická zahrada vybudovaná ve 30. letech 20. stol., za války prakticky zničena, dnes obnovena na ploše 4600 m2.