Výsledky hledání míst

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., v 18. stol. barokně upraven. V jižní části lodi zachován gotický portál. Dnešní podoba kostela je barokní, ovlivněna pozdějšími úpravami.

Kostel sv. Jakuba byl vystavěn kolem r. 1200. Stále má základní znaky románského kostela. Původně byl kostelem farním. V kapli sv. Jana Křtitele zavěšen zvon, pocházející z kláštera Svaté Pole, zničeného v 15. stol.

Arciděkanský chrám, dominanta Kutné Hory, jehož stavbu začala kolem roku 1330 sedlecká stavební huť a v druhé polovině 14. století ve stavbě pokračovala parléřovská stavební huť. Byl upraven v renesanci a baroku, zachoval si však převážně gotický vzhled.

Gotický kostel ze 14. st., přestavěn r. 1530, po požáru (1670) obnoven. Jednolodní kostel s obdélným, trojboce zakonč. závěrem (hvězd. klenba) a oválnou sakristií. V průčelí hranolová věž s kopií sedlového portálu, další portál v S stěně lodi.

Původně gotický kostel z doby před r. 1315, přestavěn barokně v 17. stol. Jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií. Vybavení kostela je barokní a mladší. Nedaleko kostela stojí zděná patrová zvonice.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Starší (snad gotický) kostel nahradila v letech 1675–77 raně barokní novostavba podle projektu litoměřického Giulia Broggia. Kostel je vybaven soudobým zařízením. Součástí areálu je zděná barokní zvonice.

Kostel sv. Jakuba postaven ve 12.stol. Vyjímečný je zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí. Jedná se o nejrozsáhlejší zachovaný soubor románských plastik v Čechách.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Zříceniny poutního kostela a kaple nad pramenem jižně od osady Lahovice severovýchodně od Libčevsi. Kostel postaven 1670, přestavěn 1751. Po roce 1945 zchátral až do stavu vyrabované zříceniny v hustém porostu. Jihozápadně od něj obdobně postižená kaple.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Kostel západně od dnešního Bochova je posledním pozůstatkem původní vsi, zaniklé po vysazení města. Vznikl snad ve 13. století, první zmínka 1356. Jako farní sloužil i novému městu do konce 15. století. Barokně upraven 1768–74, po roce 1945 zpustl.

Původní snad románský kostel byl několikrát přestavěn, dnešní podoba je výsledkem stavebních úprav v letech 1742–44. V interiéru se nachází náhrobky pánů ze Zástřizel a vzácný oltář s obrazem sv. Jakuba od holešovského malíře Jana Chambreze.

Současný římskokatolický barokní kostel sv. Jakuba staršího byl postaven v r. 1777 na místě staršího dřevěného kostelíka z r. 1655. Současně s kostelem vznikla i fara, která je nedílnou součástí církevního areálu. U kostela je socha sv. Jana Nepomuckého patřící mezi kulturní památky.