Výsledky hledání míst

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.

renesanční řemeslnický dům plátenického rodu Střížků. Po dlouhých letetech chátrání dnes upravován na penzion

V písemných pramenech se hrad nevyskytuje, ani jeho jméno tedy nemusí být původní. Podle nálezů lze existenci hradu zařadit do 14. a první poloviny 15. století, z historických souvislostí lze uvažovat o jeho založení mezi lety 1320-35.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

V l. 1838-49 postavil pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu Pohradické hory rozhlednu, na jižním vrcholu pak altán. PO jeho smrti zanedbaná rozhledna zpustla, dnes je zde jen zřícenina.

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Na místě staršího dřevěného opevnění postavený kamenný románský hrad (kol. r. 1200), chránící zřejmě tuto část Vitorazska proti Čechám. Dochován jednolodní kostel sv.Jana Křtitele s apsidou, příkopy, valy a zbytky zdiva odhalené archeologicky.

Zřícenina tvrze. Již r. 1225 se psali bratři Konrád a Berchtold z Markhausen. Ve 14. stol. v majetku kláštera ve Waldsassen, r. 1348 Rüdigera ze Sparnecku. Někdy ve 14. stol. byla stará tvrz nahrazena novou. V pol. 15. stol. koupena Paulsdorfery. R. 1629 koupena městem Cheb a vlastněna do 19. stol.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

Zřícenina gotického hradu, založeného Prockem z rodu Drslaviců koncem 13. stol. V 16. stol. přestavěn a rozšířen Vilémem z Pernštejna, v 17. stol. opuštěn. V 18. stol. upraven hrabětem Harbuvalem de Chamaré.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.