Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Současný kostel sv. Bartoloměje je v pořadí třetím kostelem v Přebuzi. Současný je pozdně barokní a byl dostavěn nejspíše r. 1787. Stavitelem byl sokolovský mistr Johann Andreas Leistner. Původně farní kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a bohoslužby se v něm konají jen příležitostně.

Původně gotická kaple sousední tvrze z r. 1313 (vysvěcení); od r. 1362 farní kostel. Znovu vystavěn pozdně barokně r. 1787. V letech 1800-1801 přistavěna nynější loď; upraven v r. 1893 - interiér. Jednolodní kostel s pravoúhle zakončeným presbytářem (původní kaple) a sakristií s oratoří v patře.

Původní gotický kostel doložen r. 1352, přestavěn v 15. stol. (věž 1490?) a pak barokně (loď, presbytář) v pol. 18. stol. stavitelem Antonínem Palliardim. Obdélná stavba s odsazeným čtvercovým závěrem a hranolovou věží v záp. průčelí, na jihu předsíň a sakristie.

Římskokatolický farní kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna. Nástropní malby Aloise Baucha z konce 19. století.

Kostel sv. Bartoloměje postaven v letech 1938-1939 na základech původní kaple ze 16. stol. podle plánů architekta Klaudia Madelmayera.

Jednolodní novogotický kostel z let 1875-1876 stojí na místě staršího kostela, připomínaného již v polovině 14 století. Presbytář je obdélný, je zaklenuty křížovou klenbou. Věž je ukončena čtyřbokou jehlancovou střechou. Vstupní portál je gotizující, zdobený tympanonem s reliéfem Krista.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Kostel snad ze 14. století byl do současné barokní podoby přestavěn v letech 1721-1725. Ve věži je zvon Panny Marie z r. 1558. Stavbu doplňuje raně barokní sloup se sochou Panny Marie z r. 1690 a budova fary.

Současný mohutný klasicistní kostel byl postaven v letech 1841–1845 na místě staršího kostelíka ze 13. století. Naproti chrámu stojí hodnotný areál barokní fary z r. 1770.

Stavba zahájena na poč. 14. st. (presbytář, sakristie, neurčená část lodi), dokončena cca v l. 1400-1420. V. l. cca 1490-1530 přestavěn pozdně goticky (klenby lodi i presbytáře, věž). v r. 1897 výrazně regotizován Frant. Schmoranzem. Nyní filiální k Sezemicím s pravidelnými sobotními bohoslužbami.

Kostel postaven v 2. pol. 13. stol. Dochovaný pozdně románský jednolodní kostel. V interiéru cenné gotické nástěnné malby. Stojí uprostřed bývalého hřbitova. Má masivní hranolovitou věž. Kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek ČR r. 1963.

Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.

První zmínky o kostele a snad i faře pocházejí z roku 1374. Během třicetileté války farnost zanikla a znovu obnovena byla až v roce 1737. Následně byl kostel barokně přestavěn. V průběhu 19. století byl několikrát upraven. Poslední úpravy proběhly v roce 1913.