Výsledky hledání míst

Raně gotický kostel z konce 13. st. přest. barokně (cca 1690 a 1730) a novobarokně (1897). Jednolodní kostel s trojboce zakončeným závěrem a hranolovou věži (sakristie a oratoř) v koutě mezi lodí a závěrem. V jižním průčelí cenný raně gotický portál.

Klasicistní kostelík z let 1838–40, postavený zřejmě podle projektu Antonína Onderky, stavitele řádu německých rytířů, pravděpodobného autora projektu celých lázní. Stavba je vybavena jednotně řešeným soudobým zařízením.

Stavba kostela Panny Marie Vítězné zahájena r. 2000. Vysvěcení provedeno17. srpna 2002. Skládá se z kostelní lodi a samostatně umístěné věže, zakončené křížem. Ve věži zvonová stolice pro tři zvony. Vchod do kostela, oltář a věž umístěny v jedné ose.

Dvouvěžový novogotický kostel Panny Marie Vítězné nechala postavit na místě staršího kostela sv. Ondřeje Štěpána z r. 1303 kněžna Rohanová v letech 1846 - 50. Kostel trojlodní, ukončení presbytářem. Pozoruhodností kostela jsou varhany.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Farní novorománský kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence se nachází v Ostravě-Hrabůvce v Metodějské ulici. Byl postaven v letech 1908-1910. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Katolický barokní kostel z let 1774-1779 stojí na severovýchodním návrší v obci Rusava.

Projekt novogotického kostela vypracoval Václav Wittner. Na jaře r. 1909 byly stavební práce zahájeny. Základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan. Dne 24. září 1911 byl chrám Povýšení svatého Kříže vysvěcen Dr. Karlem Wisnarem. V r. 2000 prohlášen za kulturní památku.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.

Jednolodní filiální kostel z r. 1799 stojí na místě starší kaple. Přestavbu financoval s přispěním obce místní stavitel Josef Proksch jako poděkování za jmenování dvorním stavitelem ve Vídni. Kostel vystavěl jeho bratr, knížecí stavební mistr ve Štokách. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Petrovicích je novorománská stavba z let 1846-1849 na místě staršího chrámu z 15. stol., který byl kvůli nestabilnímu podloží zbořen. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích má pozdně barokní podobu z let 1798-1807 se zbytky gotických článků. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Původně raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže byl v letech 1892–1893 přestavěn a rozšířen v eklektickém historizujícím slohu podle návrhu Karla Weinbrennera. Mnohokrát upravován a doplňován. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami bez památkové ochrany.