Výsledky hledání míst

První kostel se uvádí již v roce 1362. Na místě tohoto kostela v roce 1595 vystavěn kostel nový. V téměř nezměněné podobě se dochoval dodnes. Roku 1706 nově zařízen interiér kostela a rovněž byl celý opraven.

Pozdně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěný v letech 1754 – 1763 Jakubem Antonínem Slováčkem, dle projektu dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma z roku 1752.

První kostel vystavěn v románském slohu. Datum výstavby není známo. Roku 1727 byl úplně zničen požárem. Nově vystavěn roku 1747. Původní ráz kostela byl při přestavbě setřen. Nový kostel vysvěcen v roce 1767 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele doložen r. 1309 jako farní, r. 1564 zásadně přestavěn renesančně, menší rokokové stavební úpravy provedeny r. 1781 a v 19. století upraveno průčelí. Po 2. světové válce kostel i okolní hřbitov neužíván a zchátral, r. 2007 převzat darem obcí a zahájeny opravy.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel v Tuněchodech gotického původu z 1. pol. 14. stol., přestavěn goticky v polovině 15. stol a upravován barokně r. 1690. Současnou podobu získal při restaurování Frant. Schmoranzem r. 1883. Nyní filiální ve farnosti Mikulovice u Pardubic a využíván jen příležitostně.

Farní kostel v malém parčíku byl postaven v l. 1722-1728. V r. 1775 vyhořel a žár roztavil jeho zvony. V r. 1776 byly zvony znovu přelity a v r. 1803 spolu s malým zvonem z radnice umístěny do kostela. V období světových válek byly zvony zabaveny a použity na válečné účely.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.