Výsledky hledání míst

Pozdně barokní jednolodní a neorientovaný kostel Proměnění Páně ve Zděchově z roku 1778 s oble uzavřeným kněžištěm a dřevěnou zvonicí nad západním průčelím je situován ve středu obce. Do areálu, který je památkově chráněn od roku 1998, dále patří kamenný krucifix z roku 1778.

Rozlehlý novorománský kostel z let 1872–76 postavený na místě původně gotické svatyně, zasvěcené sv. Martinovi. Z ní pochází část vnitřního zařízení, většina je soudobá se současnou stavbou. V posledních letech obnoven.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. st. Dnešní podoba novorománská z přestavby r. 1896. Poslední oprava r. 1955. Jednolodní stavba má pětiboký závěr se sakristiemi po stranách. Cenný barokní hlavní oltář (F. Pacák, 1747) a další. Vstup do areálu je hranolovou zvonicí se šindelovou střechou z 16. stol.

Jednolodní kostel románského či raně gotického původu pravděpodobně z 13. století. Upravovaný barokně a v závěru 19. století. Zachovány fragmenty gotických maleb. Areál kostela spolu s přilehlým hřbitovem obehnán ohradní zdí (barokní či starší) se vstupní bránou z 18. století. Památkově chráněný.

Renesanční kostel Proměnění Páně ve Velichovkách založil r. 1616 Hannibal z Valdštejna. Upravován v 18. a 19. stol. a r. 1930. Zařízení vesměs rokokové. Nyní filiální kostel ve farnosti Jaroměř s pravidelnými sobotními bohoslužbami.

Jednolodní, obdélníkový kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, s obdélníkovou sakristií a s hranolovou věží v západním průčelí. Původně gotická stavba přip. r. 1384. Opravena v 16. stol., loď s věží vystavěny kol. r. 1735. Roku 1870 obnovena věž a r. 1874 zřízen nový strop v lodi. Okolo hřbitov.

Původně dřevěný kostel nahrazen v letech 1440-1512 gotickou trojlodní novostavbou s hranolovou věží. Opakovaně poškozen požáry a v průběhu válek, opravy v renesančním slohu. Dnešní vzhled z posledních úprav z let 1896-1898. Věž přístupná veřejnosti.

Barokní kostel Proměnění Páně postavený v roce 1704 a opravený v roce 1897 na významném místě zalesněného melafyrového vrchu Kozákovského hřbetu v n.m. 678m.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Rokokový kostel byl postaven r. 1764 na objednávku barona Karla Františka Skrbenského z Hříště na místě starého dřevěného kostela. Architektem byl patrně Jakub Pánek. Většina mobiliáře je rokoková. Autorem výzdoby oltáře a plastik je Jan Schubert. Vzácností jsou varhany s dvěma tisíci píšťal.

Špitální gotický kostel se poprvé připomíná 1407, několikrát barokně přestavěn po požárech, západní věž a kruchta přestavěny v l. 1838–42. Sousední budova staršího gotického špitálu, se kterou byl spojen chodbou, po roce 1945 zbořena.

Původně stála v Rybníku dřevěná kaple. Stavební povolení na stavbu kostela vydáno v roce 1877. Císař i císařovna na stavbu věnovali každý 100 zlatých. Finančně se podíleli i obyvatelé vesnice. Kostel vysvěcen 15. července 1882. Bohoslužby se v kostele konají jedenkrát měsíčně.

Barokní kostel Rozeslání sv. apoštolů na starém hřbitově postaven v letech 1746-1748, opravován v letech 1817-1820 a 1844. Jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem a hranolovou věží před západním průčelím se zařízením vesměs barokním. Nyní filiální ve farnosti Městec Králové.

Obec založena Smilem z rodu Vítkovců. Původně gotický kostel ze 14. stol. přestavěn barokně roku 1677. Podstatná empírová přestavba v letech 1810–1812 a další opravy v letech 1903 a 1927. Hlavní část inventáře pseudorenesanční z 2. pol. 19. století.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).