Výsledky hledání míst

Jednolodní rokokový kostel postavený v letech 1746 až 1753, obehnaný zdí se dvěma kaplemi. Výzdoba od I. Oderlického a I. Güntera. Cestu ke kostelu lemují až 200 let staré lípy.

Původní gotický kostel přestavěn renesančně a v 17. stol. barokně, kdy dostal dnešní podobu. Dalšími úpravami prošel kostel v letech 1836 – 1837 a roku 1936. Zalomené schodiště pochází z poloviny 18. století.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v druhé pol. 18. století na místě kaple, pocházející z let 1716 – 1718. Ve štítě na západním průčelí nika se sousoším Nejsvětější Trojice. U kostela hřbitov s pseudogotickou hrobní kaplí.

Gotický, barokně upravovaný kostel, využívaný v 13.–15. století klášterem cisterciaček. Neobvyklá jednolodní dispozice se dvěma bočními kaplemi.

Barokní poutní areál na úbočí kopce jižně od města. Zbudován počátkem 18. století nad studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc, zejména pro léčení očních neduhů.

Novobarokní farní kostel někdejší samostatné obce Novosedlice-Kramoly. Postaven 1901-03 podle projektu architekta Max von Loose z Teplic. Velká oprava před r. 2000. Jednolodní kostel s obdélným odsazeným trojboce zakončeným závěrem orientovaným k severu a věží při jihozápadním rohu lodě.

Původně gotický chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol (jeho presbytář je sakristií dnešního kostela). Současná podoba je renesančně-gotická z r. 1587.Oltář od Ignáce Platzera, varhany z r. 1587 jsou nejstarší dochované varhany v českých zemích.

Hřbitovní kostel na hřbitově z r. 1549, původně morovém. Vysvěcen r. 1555. V 17. stol. přestavěn. Hřbitov používán do r. 1945. Dochoval se na něm cenný soubor kovaných a litinových křížů.

Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.

Hřbitovní kostel na okraji jihozápadní části Kutné Hory. Postaven počátkem 15. století, opraven 1488–1502 (doplněn presbytář). Vyhořel 1817, restaurován L. Láblerem 1896–98. Významná stavba václavského období české gotiky.

Strannou těžce poškodil sesuv půdy r. 1820. V rámci její obnovy nahradil r. 1845 původní kostel, připomínaný prvně r. 1361, nový empírový objekt. Po r. 1945 byl opuštěn, prošel dlouhodobou opravou.

Raně barokní farní kostel postavený 1665–70 v návaznosti na zámek. Projekt C. Lurago, stavba Rossi de Luca. Pod presbytářem a severozápadně od něj thunovská hrobka s porcelánovým rodokmenem. Kostel i hrobka přístupné v rámci prohlídky zámku.

Původně protestantská motlitebna z let 1600–1605, vystavěn Kryštofem Maušvicem z Armenruhe. V interiéru manýristická výmalba, ne zcela odkrytá. Pod presbytářem hrobka, kde jsou pochováni členové rodů Nostitz-Rienek.

Pozdně barokní kostel z l. 1790–92, postavený na místě dřevěné kaple z r. 1787. Zařízení ve stylu lidového baroka a klasicismu.

Kostel z doby po roce 1300, 1498 přestavěn na hradní kapli, obnoven v roce 1786. Restaurován v roce 1907 a na počátku 21. století.