Výsledky hledání míst

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie má jádro z r.1491, barokně upravený v r. 1722. Do r. 1483 místní obyvatelé využívali kostel v Modřicích, než byla dostavěna kaple Panny Marie v Želešicích. K ní byla v r. 1676 přistavěna kaple sv. Josefa a v r. 1795 zvětšena do dnešní podoby farního kostela.

Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie z l.1896-99 vystavěn podle návrhu arch. C. Sitteho, stav, K. Kerna a K. Bluma. Jednolodní novogoticko-románský stavba s dvouvěžovým průčelím dominuje severní části nám. S. Čecha (taktéž arch. C. Sitte).

Novorománský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postavený v letech 1909 až 1910 ze sbírek věřících.

Secesní kostel, vybudovaný v letech 1910–1913 podle projektu městského architekta Franze Holika. Vysvěcen v roce 1914 brněnským biskupem Pavlem Huynem. Uvnitř stylové secesní zařízení.

Kostel postaven v l.1541–42 v renesančním stylu. Po bitvě na Bílé hoře byli členové jednoty bratrské vyhnáni. V 70. letech 16.st. byla odděleně od kostela postavena věž. V pol.18.st. barokně kostel přestavěn a vystavěna současná věž.

Kostel Očišťování Panny Marie postaven v l.1736–56. R.1860 rozsáhlá oprava, r. 1861 povýšen na kostel proboštský. Kostel jednolodní s obdélnou lodí. Západní průčelí se dvěma věžemi. Zařízení kostela pochází převážně z 2. pol. 18. století.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Kostel Panny Marie je ze 13. st., původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Dnešní podoba je z pol. 18. st. Na vnějších zdech jsou fragmenty románsko-gotických prvků.. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína (práce z poloviny 18. st.) a pamětní kříž, kamenická práce z roku 1828.

Novorománská stavba římskokatolického kostela Panny Marie z roku 1903. Stavba je zajímavá dvojicí menších věží v průčelí a velkou věží na severní straně kostela.

Barokní kostel Panny Marie vznikl zřejmě přestavbou starší stavby v r. 1769. Kolem kostela byl hřbitov ohrazený kamennou zdí a samostatně stojící zvonice. Dne 9.8.1961 byl při velké bouři zasažen bleskem a vyhořel. K demolici došlo v dubnu 1965. Po r. 1980 zbořena i zvonice.

Novogotický kostel na návsi postaven r. 1900. Jednolodní s předsunutou předsíní se vstupním portálem, vrcholící hranolovou zvonicí s kuželovou střechou s křížem. Ukončen presbytářem s pětibokým závěrem a po jeho záp. straně přilehlou sakristií. Kolem park s výklenkovou kaplí (viz samostatné heslo).

Na místě dřevěného kostelíka, doloženého poprvé roku 1359, byl počátkem 17. století postaven renesanční zděný. Důkladná přestavba (novostavba?) roku 1810 mu dala současnou podobu. Před rokem 1980 odsvěcen, dnes výstavní a koncertní síň. Okolní bývalý hřbitov s četnými dochovanými náhrobky.

Novogotický jednolodní kostel Panny Marie s hranolovou třípatrovou věží v západním průčelí. Nachází se v dominantní poloze na návrší nad vsí na jejím jihovýchodě. Byl postaven v roce 1903. Výklenková kaple sv. Vojtěcha v blízkosti kostela je datována do roku 1826. Kostel přístupný v době bohoslužeb.

Moderní stavba kostela v Tavíkovicích byla vysvěcena v roce 2002. Stejně tak novodobě je pojatý i interiér. Pamětní tabule vedle vstupu uvádí, že Kostel Panny Marie, matky jednoty křesťanů, byl posvěcen Janem Pavlem II. dne 21. května 1995.